s náplní...
s náplní...
zrovna když se setmělo
tak jsem se zvedl
od psacího stolu
vzal si pár lahviček
a jedno zapálené zrcadlo
z vysypaného trezoru
a vydal se
s věšákem na kolečkách
plným smokingů
přes vyschlé jezero
ke zdroji
po rozpraskané půdě...
byl jsem zhruba v polovině
když se temně rudý dým noci
zformoval do tornáda
z jeho trychtýře
sestoupila Dáma
s dlouhou vlečkou
odložila cylindr
z miniaturních buřinek
odhalila prameny
inkoustových vlasů
a čerň se rozlila patou
do slabin země…
oblékl jsem si oblek
postavil se na hlávku
nasál vůni vláhy nosem
a začal kreslit fresku
na hladině...
usmála se
tváří v tvář té pomíjivosti
a vyslovila tezi
že i přesto jisté veličiny
mohou zůstat nedotčené…
pak mi přejela po krku
smyčcem
její melodie
pronikla hrdlem
a vyšli jsme bosky
spojeni klenbovým svorníkem
do světa
bez hraničních podmínek
s otevřeným koncem...
Komentáře (10)
Komentujících (9)
Doporučit
TiskP o č k a l si
na mé zatleskání
/ tím signálem stéká čerň antracitu
do všech malých dóz /
Došel mu inkoust v kresbě do krásy
odložil pero dál
a pokračoval dlaní
v níž mnohem víc měl citu
by výtvor přes doteky polaskal
by kresba pocítila jeho daktylos
…jako by vytušil
že kdesi nad ním tichý pozorovatel
je jeho konání...
Trhla jsem sebou / což byl jeho cíl /
Vydal se ke zdroji
/ nehmotně hmotných těl /
a šel si oklikou, zákoutím, ústraním
co se mu líbilo, klidně si osvojil
slabinám země skvěle rozuměl
za vůní vláhy slepě bezbranný
/ se zbraní k vzlínání /
a stále kreslil / máyské motivy
i indiánské vzory stínované…
Pak dlaní světlo zvláštně zakřivil
Použil jazyk Nahuatlů, by ji oživil…
A tleskl směrem do mých míst!
A já jen stekla stejně jako černý samet noci
/ i tím si byl už vlastně jist /
..že pronikne mi hrdlem zvoucím
A já si budu skrz něj číst…
01.02.2011 16:20:00 | šuměnka
jsi úžasný vnímař čehokoli.. a že je to blbý slovo? Není..
31.01.2011 23:26:00 | zelená víla
:-))..
31.01.2011 20:34:00 | isisleo
bez komentáře ST
31.01.2011 16:05:00 | Helena Lovecká
Nemůžu si pomoct, vidím Dalího... Hlavně po první strofě. :)
31.01.2011 15:22:00 | Dota Slunská
njn co napsat jsem ....nepozorná
omlouvám se smyčec..nebo spíš hloupá :)
31.01.2011 11:52:00 | Noc17
Paganini se tiše směje
a ze šmitce
je luk
kentaur se jím ozdobil
neprosil se o lásku
a tu si jej odsedlala
Medusa
s copánky z hadích ocásků
hladila mu záda
a šeptala lichotky
do lodiček z dubové kůry
obzor potemněl
on se nikdy neměl otočit
za vrátky z touhy
zkameněl...
31.01.2011 11:28:00 | Noc17
Tvoje básničky prostě miluju. A takhle se mi zvlášť líbí.
31.01.2011 10:35:00 | divoska_jaja
Co za námi...víme, co před námi...o tom sníme
ST
31.01.2011 08:46:00 | Kars
zazněl tón
a pak...bylo ticho..
31.01.2011 08:10:00 | Mbonita