*
*
Chtěla bych letět za duhou.
Položit jednu na druhou.
Otočit proti proudu řeku,
odplavit všechna slova vzteku,
rozfoukat mrakům všechny slzy.
(Na pláč je vždycky příliš brzy.)
Rozčesat vlny oceánu,
nechat si scelit srdceránu,
po větru poslat svoje přání,
chytit se jedněch blízkých dlaní,
ztišit stesk duše - za duší...
Nic z toho svět kolem netuší ...
*
*
Troufám si nesouhlasit: Svět tvoří lidé a ti leccos tuší
a píší a malují a milují. Vypisují sem traumata a otvírají témata :))). Největší SMíR je téma dní,
návrat Všehomír původní :)))Universální kolektivní vědomí
Láska a v ní MY. Tročku jsme uhnuli ze směru, tak nedělejme aféru, přejme si všichni klid - vždyˇtak nám bájo může být. (Bytí samo)
27.03.2011 11:17:00 | Veselý Drak
Jaňulko, hodně upřímná a pocitová básenka, závěr hodně mě zabolel... snad kdo ví, jednou tam doletíš... teď však musíš být ještě dlouhý čas andělem na zemi.
28.02.2011 18:48:00 | NikitaNikaT.
Tvé přání chytla větru paní
a rozfouká ho do luk, strání
by splnilo se v cuku letu
by náruč Tvá rozkvetla v květu...
04.02.2011 14:56:00 | šuměnka
Svět se tváří neúčastně
však brzy házet do žita
své příští krásno života
zas přijdou časy slastné!
ST*!
03.02.2011 23:56:00 | Zasr. romantik
snad se srdcerána zcelí to ze srdce ti přeji..Hezké ST!
03.02.2011 19:27:00 | xoxoxo
píši ti svitem za duhou
když ráno slunce vejde
St na druhou
...neb na třetí to nejde
03.02.2011 18:50:00 | zenge