radiace
neviditelně vyvěrá
kdesi na pozadí
a já
vyburcován
z hibernace
se kolébavě potácím
ze své jeskyně
do věrohodné budoucnosti...
náhle jsem se zaposlouchal
do sražené páry
co odkapává
z pokroucených konstrukcí
a ucítil pohyb
mezi pravidelností...
vytáhl jsem brokovnici
ze změti kolejí a lokomotiv
v báglu od tenisek
ale víc jsem nestihl
s prsty v hlavních
si mě prohlížela
holka s magnetickou ségrou
kudly se střenkou z perleti
od očí k rukám
jako při skenování..
přijal jsem to nezávazně
jako by mě postavili
ze stavebnice
ale přitom jsem v duchu viděl
jistý bod za jejím čelem
a hledal způsob
k proniknutí......
pohnul jsem rukou
ale dotek nepřišel...
nechci tě zabít
jen hledám spojence
k cestě z devátého levlu...
otřela se mi o zápěstí
zrovna když ji míjelo
jakoby vytáhla zašeptání
mezi sedadly čtyři a pět
sedmnácté řady
ze stadiónu
opilého šílenstvím
superbowlu...
síla světla
proplula rudým řečištěm
zasáhla mne jako Herkula
do středu hrudi
a srdce nespoutané
prvotním šokem
začalo hledat skuliny
kudy ven
zářící jako lampa
co její svit mlha krotí...
v žáru aurorálních bitev
klíčíš v mém nadhlavníku
s tebou má Arkádo
jsem ochoten
rozjet se za snem
i když on to ještě netuší...
málo kdy tvá díla komentuji..jsou dokonalá, takže komentáře jsou zbytečné..ale jednou za čas musím napsat, že se mi moc líbí! ST
26.02.2011 13:14:00 | Actafool
H o u p a l i se
na souhvězdí Vah
/ ona na jižním, On na severním klepetu /
A byli zárukou vesmírných rovnováh
té velmi zvláštní mise
v níž ona hrála princip, On zase asketu
/ takový manicheismus kosmologie /
Viděli světlo vlastních hvězd
Vnímali cit, který z nich ožije
Slyšeli kdesi na pozadí šum
A měli sílu úděl nést
Však ochutnali nerozum…
Zvládali časoprostor, hmotu i energii
Tak spravedlnost přenechali Astraii
a vnořili se kdesi na pozadí odrazu
do neviditelného vyvěrání
do kolébavě potácivých obrazů
do pokroucených konstrukcí a tkání
do věrohodné budoucnosti sdílení
až ucítili pohyb i magnetické mrazení…
Hledali způsob k proniknutí
/ otřela se mu o zápěstí /
a když ucítil zavanutí
…už uměl chutnat jí i mlh svit v rukou nésti…
20.02.2011 17:43:00 | šuměnka
radiace
neviditelně vyvěrá
kdesi na pozadí
a já
vyburcován
z hibernace
se kolébavě potácím
ze své jeskyně
do věrohodné budoucnosti...
náhle jsem se zaposlouchal
do sražené páry
co odkapává
z pokroucených konstrukcí
a ucítil pohyb
mezi pravidelností...
to je parádní jízda slov a tato část je skvělá a origoš:)!!
pěkný výbuch v zóně slov;-)
13.02.2011 19:29:00 | xoxoxo
Dobře jsem se pobavila...kohopak to odstřeluješ hned v počátcích jara?Ale hezky si ji napsal..:)))
13.02.2011 12:26:00 | střelkyně1