Balonky

Poprvé balónky, pak třeba včely...
na přítele řveš „Nepříteli!“
Že rodič? — čekáme; že dítě?! — strach!
Vždy přijdou slzy jako hrách.
Časem se duše zotaví,
na nohy mysl se postaví...
...a život se zas dostaví...

03.03.2011 13:51:00 | Špáďa

co k tomu napsat?! .. nevím.. ST

26.02.2011 13:16:00 | Actafool

Skočit-skončit?
Kdepak jsou ty balonky
co mi ulítly
na pouti
když mi byly tři?
Ulítly a já je oplakala
a dodnes
na ně nezapomněla
První lekce o pomíjivosti
a zároveň věčnost
První bolest ze ztráty
kterou nelze nahradit
ničím
Tk křičím
a jsou mi zas tři
já bolest nechci
překvapení
bolí to stejně jako vždycky.....

do tohohle jsi dala veškerou svojí bolest....proto je to tak dokonalé....S.T.....S.T.....S.T...

18.02.2011 22:15:00 | ZILA78

dobré vědět proč to bolí ... a rozhodnout se na co bolest transformovat :-) ST

16.02.2011 21:31:00 | Helena Lovecká

Tímto jsi mě dostala, je to blízko mým pocitům. Úžasné.

15.02.2011 16:10:00 | Olbik

neulítly...praskly...tak jako strach...

14.02.2011 13:19:00 | enigman

:((Bolavá a uplakaná
každá ztráta,každá rána
čas nezastaví nikdo z nás
bere i rozdává mnoho krás...

14.02.2011 11:43:00 | CULIKATÁ

Vždycky to bude bolet
stejně tak, jako vždycky to bude hřát
a oč silnější prožitky,
tak o to budeš silnější pak vstupovat
do nekonečné koule
v níž doufám budou už jen krásné zážitky...

14.02.2011 10:33:00 | šuměnka

zvláštní, včera v noci sem naškrábala něco o balónku :-)
tvoje je, ale mnohem lepší..

14.02.2011 10:33:00 | Lagedama

;-) smutěnkavá

jenže zákon pomíjivosti platí
i na u bolest ze ztráty,
i ta se jednou pomine

a díky pomíjivosti po smutku
můžou přijít zase milé chvilky

a jak to zařídit jinak,
snad použít zákon přitažlivosti,
sama se ho ještě učím,
někdy dělám skoky,
jindy malé krůčky

14.02.2011 10:18:00 | Romana Šamanka Ladyloba