Kéž bych rozuměl chemii vlastního těla
Poznat ji bestii, co semnou dělá?
Znát její zbraně a její komplice
Vědět jak na ně, dostat je z palice
Třeba to jaro, co se s ní druží
Zas se mě jalo, je pod mou kůží
Marní jsou doktoři i všichni rádci
Vyhrává příroda, na tu jsou krátcí
Léky i stravu, všechno jsem zkusil
Nakonec hlavu sklopit jsem musil
Opravdu nevím, co nám to dělá
Musím však uznat, že je v tom skvělá.
Uvadlá jinovatka víček
Jiskřičky v očích
Místo sklíček
Něha, co splývá
Na kůži v krůpějích
Z polibků vláha
Mění se na louži
Když láskou
Zavoní Ti vzduch
Přišel Tě navštívit
Chemický vzruch
:o))
04.03.2011 13:43:00 | labuť