Buditelská...

Snad pro lásku k písmu
básní dobírám se k smyslu.
Neumím holé věty psát...
Proč smutek halí černý šat?
Proč láska vyznává se květy?
Najdem' spřátelené světy?
Co lež je a co pravda není?
Kdo cizích si, jak přátel, cení?

Na svět klejem', jenž tvoříme si -
slepě vpřed - skrz hory a lesy...
Kam dál? Před námi čeká pouze sráz -
Bohy v nebi hledáme a ti dlí v nás.

Neumíme odpouštět, naslouchat, žít;
s osudem nelehkým se snažíme bít:
Místo boje, máme o mír, lásku stát
- sil, nadějí a snů se nevzdávat!