Až jednou tady nebudu
až nevyhnu se svému osudu
až přestane se zvonit u mých dvěří
až ten kdo uslyší a neuvěří
v ten čas bude dokonáno
co bylo mi od života dáno
Už nebudu mít důvod být smutná
budu paní Vzpomínka
všem přístupná bez poznámky
"až od patnácti"
Chci jen občas zavonět
podívat se tam kde jsem nebyla
Nechci žádnou náhrobní desku
nechci žádné slzy stesku
Dejte mi jen občasnou rozpustilou
vzpomínku
A ta je u mě víc než jistá,
vždycky se budu rád vracet,
na ta krásně něžná místa,
co tvojí duši tolik sluší.
Nemusíš na to ani odcházet,
voníš moc krásně, už teď hned.
02.04.2006 20:16:00 | risik
Moc pěkný, ale nesmýšlej tak, raduj se z maličkostí a život jde snáz než by to kdokoliv tušil.
19.03.2006 18:23:00 | Janika
Čtu ji znovu a znovu
toužím u Tvých dveří zazvonit,
obejmout Tě a přivonět.
17.03.2006 07:10:00 | Anny
Budeš tu vždy,
iný rozmer chytí len Tvoje telo
je tu Tvoja Duša
A to si TY ,navždy,tak smelo!
14.03.2006 14:48:00 | džemo
Zatím nejlepší, co jsem tu dneska četl. Jen bych asi propracoval první sloku...
08.03.2006 16:32:00 | jarynbacin
budu paní Vzpomínka...
mráz se toulá po zádech při tomhle čtení...pfůůů :-)
08.03.2006 15:13:00 | Buližník
Voňavá kytičková Hančí, co ze svého okna čtverečkového
do náruče vítá každičkého příchozího... ju, to jsi ty :o)
08.03.2006 14:23:00 | Cecilka