Stála tam uplakaná,
a závoj soli přikrýval
vodu v hliněné studni ryzího života
Šedý pohled bloudil
po zasněžené tramvaji
- ty smutné tváře živily její smutek
Šátrala sama,
pátrala v ulicích hodiny dlouhé,
povzdechla – když v začátku konec viděla
Jen jednou
- proběhl stinnou tváří
laskavý úsměv hvězd
...
a ona hned věděla,
že slíbat chce tvou mandlovou vůni,
že zešedlou fotku minulých dní
ponechá ve své
rozervané kapse
Vynikající!! Nerozumím jen tomu rozčlenění textu do prvních tří "slok", ale tady vlastně pořádně volnej verš ani zveřejnit nejde .... (což je námět pro admina- jdu mu napsat mejl.) Jinak prozatím pěknou neděli.. měj se fajn,.... a tak vůbec.
02.04.2006 11:21:00 | MATT
některé věci opravdu končí dřív než začnou, ta forma jakou jsi to napsala je taky dokonalá děkuju 100
19.03.2006 11:44:00 | Pavel Kotrba
klásné.... Ty máš takový jedinečný způsob psaní. Ale čím jedinečný, nevím...ale něco tam fakt bude. 100
10.03.2006 15:41:00 | Kristýna M
a další bojovník, linie se plní. třeba odhalíme i protivníka:) Vítej zpět
09.03.2006 21:26:00 | Epona
poslední sloka je fakt super... jinak takové neuspořádané!!! ale tleskám, že ses vrátila...
09.03.2006 18:15:00 | Manik