Anotace: pro Tomiska
Stála tam uplakaná,
a závoj soli přikrýval
vodu v hliněné studni ryzího života
Šedý pohled bloudil
po zasněžené tramvaji
- ty smutné tváře živily její smutek
Šátrala sama,
pátrala v ulicích hodiny dlouhé,
povzdechla – když v začátku konec viděla
Jen jednou
- proběhl stinnou tváří
laskavý úsměv hvězd
...
a ona hned věděla,
že slíbat chce tvou mandlovou vůni,
že zešedlou fotku minulých dní
ponechá ve své
rozervané kapse
02.04.2006 11:21:00 MATT
Vynikající!! Nerozumím jen tomu rozčlenění textu do prvních tří "slok", ale tady vlastně pořádně volnej verš ani zveřejnit nejde .... (což je námět pro admina- jdu mu napsat mejl.) Jinak prozatím pěknou neděli.. měj se fajn,.... a tak vůbec.
19.03.2006 11:44:00 Pavel Kotrba
některé věci opravdu končí dřív než začnou, ta forma jakou jsi to napsala je taky dokonalá děkuju 100
10.03.2006 15:41:00 Kristýna M
klásné.... Ty máš takový jedinečný způsob psaní. Ale čím jedinečný, nevím...ale něco tam fakt bude. 100
09.03.2006 18:15:00 Manik
poslední sloka je fakt super... jinak takové neuspořádané!!! ale tleskám, že ses vrátila...