Anotace: ...
chceš mě poskládat
jako rubikovu kostku
abych ladila
barva k barvě
tak jak je to správně
svázaný pravidly
bez vášně k životu
za plotem z párátek
jeden krok dopředu dva zpět
a tak dále
pro samou lásku nevidíš
nebo nechceš
kolik odstínů černé
má moje duše
a kolik bílé už v ní není
kdo ví
možná bude lepší
nechat upadnout
naše sny a touhy
v zapomnění
05.01.2013 23:36:50 Joe Vai
silné verše...
pěkně...
05.01.2013 20:31:50 zamotán v nedospělosti
Rubikovu kostku složim pod dvě minuty :))
05.01.2013 20:38:39 Sarah
:) Já jí složila snad jen jednou :D
05.01.2013 20:39:59 Jan Voralberg
To máš ještě dobrý, mě se to nepovedlo nikdy. :D Zase je fakt, že jsem jí skládal tak jednou asi. :D
05.01.2013 20:42:59 Sarah
Ještě máš dost času zkusit to znovu :) Třeba se jednou zadaří...
05.01.2013 20:56:54 Jan Voralberg
Pokusím se o to, a když se zadaří, pošlu ti vzkaz. :))
05.01.2013 21:02:55 Sarah
Tak jo. Ale já radši důkaz místo slibů :D Přilož foto :)