tak to vidíš
tady jsou ty skvělé zítřky
plné radosti
ty dny o samotě z nás udělali ještě větší zoufalce
vidím tě v jiném světle
možná méně oranžovém
ale tvoje oči jsou pořád stejně modré
jenže jinak
kolik slov ztratilo se mezi řádky
a kolik jich odnesl vítr
to nikdo nespočítá
vlastnímu stínu neutečeš
a překročit se nedá
zbylo jen pár nesmělých úsměvů zamotaných v šále
a je to smutné
ale ani jeden z nás neví
co vlastně hledá
kudy jít a kam se obrátit
blázen blázna nemůže prosit o radu
leda o odpuštění
za chyby
za bolest
za to co bylo je a není
Teoreticky v temnotě stín není, tak že není proč utíkat.
24.02.2013 19:00:29 | Morgenstern
žijeme jen pro minulost a budoucnost
díky, fajný text
02.02.2013 00:02:20 | muchomůrka bílá
Intenzivní sdělení vnímám ve tvé básni.
Díky za to Sarah.
Martin
01.02.2013 22:36:11 | kudlankaW