Anotace: Byls tu vždycky pro mě. Budu Tě mít navždycky ráda, budeš v mým srdíčku. Snad už Tě nic nebolí tatínku
K zemi se snáší vločky
padají tiše, mlčky.
Až dopadnou,
vytvoří souvislou pokrývku.
Souvislou pokrývku kterou,
budeš moct přerušit otisky
tvých bot.
A tím aspoň na chvíli
v mé mysli, v mých představách
překonáš snad ten schod.
Schod, ten schod co nás od sebe
dělí.
Člověk, kterého jsme měli rádi, nikdy neupadne
v zapomnění.
Báseň se mi líbí, jen škoda, že rýmy nejsou až tak rýmované... =/ Kdy by se to trošku změnilo, byla by to hezoučká báseň k recitaci, alespoň pro 1. stupeň (vzhledem k tomu, že je krátká).
Každopádně.. líbí se mi to! =)
05.02.2014 13:27:31 | Adrilus
Pěkně se to čte, v takových textech se ani neodvažuji hledat chyby (jako by tam snad nějaké byly, zakroutí mé svědomí hlavou a jen se podiví, proč tedy o tom mluvím), neboť nejsem básník. Mohu jen vycítit, jak silně na mě působí. Takže poezii už nebudu dále komentovat, abych se stále neopakoval a budu dávat tipy, když mě něco zaujme.
16.01.2014 21:28:11 | Firren
Děkuju :) A můžeš případně do vzkazu ;)
16.01.2014 21:29:23 | Elisa K.
"Každý z nás nosí takový malý hřbitov těch, které kdysi miloval." Romain Rolland
13.04.2013 17:42:14 | VEDz RVAHEs
Jaká pravda...
13.04.2013 19:31:59 | Elisa K.
Klobouk dolů... na 14 let jsi vážně výborná...
21.02.2013 19:44:27 | Fiši
Moc Ti děkuji, Fiši
21.02.2013 20:01:20 | Elisa K.
Smutek byl plně vystižen.
10.02.2013 22:51:46 | Bakchus