Vítej mezi námi, zbloudilý

Kořeny obtáčí se ti zlehka kolem kotníků.

Neboj se a nechej jednorožce vzít si z dlaně jablko.

Zaposlouchej se do fléten satyrů.

Pojem domov je náhle někde tam. Daleko.

Celý se třeseš, ty se bojíš, cizinče?

Poklekni, přichází náš bůh Pan.

Poddej se tomu okamžiku, chvilince

Než možná povolá rozlícenou saň.  

Tóny Panovy flétny vrývají se pod kůži.

My už víme, co bude následovat.

Ticho, ani vánek neruší.

Poutník začíná se proměňovat.

Místo kůže na dotek drsná kůra.

Za vlasy zelené listoví.

To máš za to, žes chtěl květinu z Panova dvora.

Zbloudilec už nikomu nic nepoví.