V zrcadle reality
V zrcadle reality
Anotace: ...co ti nikdy nahlas nepovím
A tak si říkám
jestli tě vůbec někdy napadlo
jak se cítím
jak moc jsem SAMA
jak zoufale čekám na tvý pokývnutí
jak rychle bych dokázala zbořit celou svou existenci tady
sbalit svůj život do toho nejmenšího kufru
a jít za Tebou až na konec světa
a jak moc nevěřím, že se to kdy stane
a kolikrát v noci pláču
(a kolikrát i ve dne)
a jak moc to bolí
s falešným úsměvem
dělit se o Tebe
a pro pobavení publika
donekonečna
uklánět se
ve vedlejší roli
když chce se mi jenom křičet
zoufalstvím
...
A nikdy ti nebudu dost dobrá
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk03.03.2020 01:57:02 Sunny
Kdysi jsme se tu navštěvovaly...
A tak, přišla jsem pozdravit staré známé. Pokaždé si vydechnu, že již nepíšou, že je již tedy vše dobré. Že žijí a namísto básní pozorují slunci, mající v duši zázrak
09.06.2019 22:01:50 gallatea
Aaach jo:( je tak bolestne byt druhou v realite, hoci aj vieš, že v srdci si prvá
07.02.2014 22:45:04 Petros
Dobrá báseň; člověk opravdu chápe a věří a nepřemýšlí o slovech, ale o tom, co je v nich, co je za nimi, co měl na srdci ten, kdo je psal. A těžko se odděluje nepříjemnej dojem ze smutnýho obsahu (ke kterýmu by chlap - některej - možná řekl: "Nebuď blbá a nehoň se za přeludem. Když o to nestojí, tak ani za to nestojí.") od civilního a nenásilnýho a přirozeně působivýho textu, kterej tak hezky popisuje tak nehezký myšlenky. Hloupý myšlenky, řekl by možná tamten chlap :-)
07.02.2014 10:47:53 kudlankaW
Za opravdovost sdělení ponechám zde tip...
Martin Kristián Kudlák
A věz, bude lépe
co jiných chodí světem
jen ty máš zraky pro něj
novým zážitků se poddej...
