Anotace: ... kéž se přestaneme hledat..., protože výsledkem hledání, je najít...
Sbírka: Lovestory a další storky ze skla
Ten modrý pohled
dnešního rána,
trocha bolesti
a strašně moc lží..
..sami sobě..
Bolest v nás obou,
ale střepy
znamenají štěstí..
..tak mi věř...
Už jen proto,
že nemusíš být sám.
tak jako já nechci být.
A musím se
vyrovnat s tím
prokletým trápením
sebe, Tebe...
..za nás.
..je to nakonec stejně
jen o dvou lidech
co si nedokázali povědět
víc...
Zbloudilé duše
tajemností
zkřehlých faunů a víl.
.
Krásná, skleněná víla zmrzla v letu, a malý lesní Faun, s drobnými růžky, kopýtkem a velkýma, zasněnýma očima, se nepřestává dívat na tu ustrnulou krásu. Fascinován bytostí jejichž let je tak hbitý a rychlý, že jen spatřit je jak se mihnou v záblescích Slunce, rovná se hotovému zázraku. A teď tu jedna je, tak nehybná a krásná, že malý Faun už se nikdy nechce dívat jinam. Snad mu ji nerozpustí první teplý závan rozehřátého srdce. :o) Někdo rád hledá aby nacházel, a někdo se zase neskonale rád ztrácí. :o)
06.12.2013 17:33:50 | Tichá meluzína
I po nalezení může být stále co hledat, tajemnost zkřehlých faunů a víl je trvalým impulsem ;-)
06.12.2013 00:37:54 | Amonasr