MIZENÍ

MIZENÍ

Anotace: Osud není jen to, co nás potká, ale i to, co nás vlastní vinou mine... ;-)


MIZENÍ

 

stál jsem jen malou chvíli

na opuštěné refýži

u cizí tramvaje

s konečnou kdesi v nekonečnu

(proč by mě to zajímalo)

 

za prosklenými dveřmi

(kdo by je otvíral)

ty

 

stačil jen mžik

zdvižená hlava

zájem v tvých očích

sklopených vzápětí úlekem

z mého zaujetí

 

tvé rozpaky uchopily

skloněné chvění

u bezdotykové přepážky

a pohltily mě docela

 

jak málo času

na rozmyšlenou

než se naše mizící pohledy

znovu propojily

aby nám ze všeho zbyly

jen ty vibrace

 

                   ujíždí takto osudy...?

 

 

Praha, 22.4.2014

 

 

http://www.youtube.com/watch?v=1AZ54otye94 

 

 

 


 

 

Autor Amonasr, 22.04.2014
Přečteno 449x
Tipy 28
Poslední tipující: Pamína, zdenka, Kett, Radhuza, Jozef Bojanovský, střelkyně1, Zrska, ardzuna, jitoush, básněnka, ...
ikonkaKomentáře (39)
ikonkaKomentujících (12)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Amonasře milý, po vrstvách času jsem se po přečtení Vašich veršů vrátila ke dvěma takovým setkáním, kde se cosi tak tetelilo v prostoru, že stačilo snad jen sáhnout a pevně držet. Osudy nám ujíždějí často všemi směry jak z hlavního nádraží, ale tyhle chvíle zůstávají jako ohříváčky na zimu, abych citovala Zdeňka Svěráka. Přeji každému podobný zážitek... zvláště pak těm, kdo ho umějí tak pěkně zprostředkovat i ostatním.

30.04.2014 14:36:34 | Pamína

Děkuji za vnímavost, jaká je se hned tak nevidí... ;-) A přeji samozřejmě totéž :-)

30.04.2014 19:04:47 | Amonasr

nádherné nekonečna chvění...děkuji za ni...z

27.04.2014 18:02:58 | zdenka

Děkuji :-)

27.04.2014 18:12:05 | Amonasr

...to je můj šálek kávy. Podle posledního verše by se to mohlo klieně jmenovat i Mrazení ;)

24.04.2014 08:15:58 | Radhuza

Díky Radko, Tvé návštěvy mé víc než těší... :-)

24.04.2014 08:20:17 | Amonasr

mě jen děsně mrzí že mi se to nikdy nestalo,jen tiše závidím:-))

23.04.2014 15:32:20 | střelkyně1

Já si to taky jen představoval... ;-))

23.04.2014 20:59:52 | Amonasr

Hezky Se Ti chvilka rozehrála

23.04.2014 13:11:37 | maryshka

To mě těší, díky :-)

23.04.2014 13:22:53 | Amonasr

ahoj :o) Jaksi až doteď jsem měla výhrady k písním s básněmi...ale s Yvonnkou je to fakt kousek...aha už vím, čím to asi je..když čtu na mobilu, neumím otevřít druhé okno....
:)

23.04.2014 14:12:59 | maryshka

;-)

23.04.2014 14:16:51 | Amonasr

Tihle neverbální smajlíci...

23.04.2014 22:50:54 | maryshka

Však je taky používáš :-D Mrknutí znamená, že mám z komentáře radost a že si rozumíme... ;-)

24.04.2014 08:19:19 | Amonasr

Někdy se člověk sebe sama ptá, kde se to v lidech bere, jsem ráda, že takových "bláznů" je víc. Moc pěkný...!

23.04.2014 07:38:53 | ardzuna

Díky za každého dalšího "blázna" ;-)

23.04.2014 13:21:58 | Amonasr

...Tak ta je zase z jiného soudku...líbí....ráda pozoruji lidi....
dělám to nenápadně.No a uvědomila jsem si mnohokráte,že stačí tak málo,
třebas jen úsměv a jakoby dojde k letmému propojení.....je tolik
tajemství....a lidé ,co se mají setkat se setkají.Člověk hledá soulad
a souznění,ale nic není jen tak,je to nekonečná cesta v různých
úrovních a nejdůležitější je ,co udělá člověk sám se sebou.Posune li se to
správným směrem,tak se najednou lidé potkávájí tak nějak,jak to má být....Ji.

22.04.2014 22:40:45 | jitoush

Vy jste šikulka, Jitusch, umíte tomu vyjít vstříc. Kéž Vás potkávají jenom přívětivá setkání!

30.04.2014 14:42:35 | Pamína

...Děkuji za přejícnost a přeji nápodobně.....a jestli mohu....klidně
lze tykat...tady spolu komunikujeme nehledě na věkové rozdíly tak nějak
neformálně....tykáme si....tak se neostýchej/te/,jestli i já mohu tykat.
/úsměv/.Ji.

30.04.2014 18:21:13 | jitoush

Děkuji, zkusím to :-)

30.04.2014 18:53:58 | Pamína

Hezky a zajímavě řečeno... :-) Mě například fascinuje, jak se dá navázat i nepovrchní spojení s někým třeba jen pouhým pohledem - to je pro mne úžasná záhada, jak je to vůbec možné, a nechápu, jak můžeme umět číst někdy jen v očích. Jakou neprobádanou sílu má naše nevědomí - mám rád taková skrytá tajemství... ;-)

22.04.2014 22:58:45 | Amonasr

...také to mám ráda...je to propojení duší.Někdy až tak,že má člověk pocit,
jakoby už někdy k setkání došlo,ale v jiném časoprostoru.Spříznění
ne pokrevní,ale úplně jiné.Jen se nesmíme bát otevřít se a vnímat.....Ji.

23.04.2014 21:45:04 | jitoush

Přesně tak... :-)

24.04.2014 08:17:09 | Amonasr

zdá se mi, že je vždycky málo času na rozmyšlenou...

22.04.2014 22:14:49 | básněnka

:-D Jasně, stručně, vtipně... Jak výstižné! :-D

22.04.2014 22:18:14 | Amonasr

jsem jaká jsem:-)

22.04.2014 22:18:38 | básněnka

;-))

22.04.2014 22:22:08 | Amonasr

Možná ano, a možná ne. Věřím tomu, že co se má stát se stane, dřív či později. To ostatní jsou jen krátké odbočky, které potřebujeme možná k něčemu, co si na první pohled neuvědomujeme. Vypadají jako maličkosti, prchavé okamžiky, ale vedou nás k něčemu zásadnímu. Taky vědomí, že existují paralelní vesmíry, může být odpovědí. Třeba je to jedna z možných cest, kterými jdeme v jiných sférách, a takto se v daném okamžiku protly. Kdo ví? Život sám je čaroděj. Ahoj Pepo, moc tě zdravím. :O)

22.04.2014 21:02:25 | Tichá meluzína

Ahoj Blanko, díky za pěkné zamyšlení - vnímám to velmi podobně, někdy z těch paralelních vesmírů čerpám nejen inspiraci, ale i jakousi životadárnou energii... ;-))

22.04.2014 21:18:48 | Amonasr

Takovou energii bych teď potřebovala k rozdávání. Kéž bych ji mohla poslat své kamarádce. Potkaly jsme se u mě doma na Velikonoce po více jak roku a nebylo to zrovna šťastné shledání. Veselé děvče plné života, mámu dvou malých dětí, jsem měla proti sobě s šátkem na hlavě a stíny pod očima. Vyprávěla mi, jistě tušíš o čem, a já teď nevím co dělat. Jak pomoct? Před pár lety v tom byli mí dva kamarádi, které mám ráda. Spolužák mého bratra a náš vlastník. Taky mladí lidé s mladými rodinami, dostali se z toho, ale já si říkám, co se to v dnešním světě děje? Proč taková zátěž tak brzo? No nemám teď zrovna veselou notu promiň.

22.04.2014 21:35:01 | Tichá meluzína

Tady je každá rada drahá, nadmíru důležité je ale i dobré slovo a účastné vyslechnutí. Myslím, že to Ty právě dokážeš nad jiné a tím, že přejímáš empaticky bolest druhých i na sebe, ji z nich částečně snímáš... A to není málo :-)

22.04.2014 22:16:57 | Amonasr

Často cestou autobusem pozoruji dívky na zastávkách a doma vždy skáču radostí, když se jich na mě pár usměje. Myslím, že ty vibrace jsou často důležitější než případně poznaná pravda (:

22.04.2014 19:53:25 | Lucid Alien Jeer

:-D Tobě, že je teprve osmnáct...? ;-)) Úplně s Tebou ohledně těch vibrací souhlasím :-D Sice si kolikrát říkám, jak se život skládá téměř ze samých osudových náhod a ještě mnohonásobně víc z toho, co by se mohlo stát, ale nestane - ale většina vibrací zkrátka musí zůstat jen těmi krásnými vibracemi, které život i tak bezvadně dokoření :-D

22.04.2014 21:15:10 | Amonasr

Jo - to ti Véna písk! tuty!! takových setkání nejsou desítky, ale pár jich za život je. Mně jeden z nich vyšel (a další už naštěstí nikoli) (:-D - a trvá už dvaapadesát let

22.04.2014 19:36:30 | aravara

:-D Tak to Ti blahopřeju, že sis ten osud nenechal proklouznout mezi prsty, to se každému vždycky nepovede! Nádherný příklad ;-)

22.04.2014 21:09:56 | Amonasr

Není v tom nic, než náhoda a pár příznivých okolností, jako že jsme nebyli jeden v autobuse a druhý na chodníku... alenóbržto oba pod jedněmi hodinami na náměstí...

22.04.2014 22:59:59 | aravara

Někdy i k té náhodě člověk musí mít navíc ještě kliku :-D

22.04.2014 23:03:53 | Amonasr

Jo§§ - to bych podepsaljak Chartu

23.04.2014 13:17:43 | aravara

;-)

23.04.2014 13:22:36 | Amonasr

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí