Návštěvnost
DĚDA
DĚDA
Anotace: Děkuji Gabriele Green, že mi svou představou Boha připomněla mého dědu :-) A když je to výročí První světové, tak se i hodí, abych mu teď vzkázal, že ho nemám rád o nic míň, než tenkrát, kdy jsem mu to neuměl říct nahlas...
DĚDA
zas vidím tě
ve flanelce
a vytahaných manšestrákách
jak nás vyhlížíš
na zápraží
s fajfkou
až někam po kolena
vážený muž
nejen u sousedů
pro svou
nenápadnou moudrost
brázdy ve tvém obličeji
ryly svorně spolu
bolest s laskavostí
ty první
když psal jsi
dopisy z Velké války
plné hrubek
(jež na Literu by neobstály)
obstály mnohem víc
nosily naději
na přežití
tobě i jim
ženě a dcerkám
jen jedna mohla pochovat
později i tebe
přežili také všichni
na něž jsi
během anabáze
nikdy nevystřelil
jak ses mi sám
zapomněl pochlubit
tvůj syn
můj otec
se narodil až pak
(po té nekonečné cestě
vlakem přes Sibiř
z Vladivostoku lodí
do Marseille
a nevím jak dál)
i přes tu bídu
mazánek
tos mu dělat neměl
(bramborová výchova
mohla stačit)
Beseda
s tanečním
a divadelním sálem
kam chodíval jsi
na taroky
kde i podnes
prochází se duch
mutti Franze Schuberta
už dávno chátrá
zato fotbalové hřiště
září
to už bys nepoznal
nejvěrnější fanda
až do smrti
při odchodu
prý pohladil jsi
tu cetku
co jsem ti přivez
z mé první cesty k moři
do Mamaie
mně bylo krásných sedumnáct
a na pohřbu jediný
jsem neplakal
tvůj nejmilejší vnuk
jako bych už tenkrát tušil
že mě neopouštíš
snad ses tím posledním gestem
vydal také k moři
kde jednou položím
ti hlavu na rameno
dva starci
já ale znovu
malým klukem
mlčky se zaposlouchám
do tvého hlubokého ticha
abych zaslechl vše
na co jsem se tě
já hlupák
nikdy nezeptal
Praha, 5.7.2014
http://www.youtube.com/watch?v=ViI_aTh7Bds
Komentáře (21)
Komentujících (10)
Doporučit
TiskMilý Pepo, mockrát děkuji...je nádherná, dýchá Tvým dědou...připomněl jsi mi mou babičku...bylo mi také tak jako Tobě, když odešla. ani já jsem neplakala...možná jsme už tenkrát tušili, že bolest se dá nést také jinak...opět děkuji za obojí...z...úsměv
07.07.2014 18:58:59 | zdenka
Milá Zdenko, děkuji za rezonující slova :-)
07.07.2014 19:39:10 | Amonasr
...Netřeba moře slov dodávat.....krásně si mu to napsal....jistě Tvé
myšlenky zachytil v Tvém srdci ještě dřív než spočinuly na bílém papíru,tam někde v bezčasí vrstevnatých světů.......
...../úsměv/.Ji.
06.07.2014 22:50:36 | jitoush
Taky doufám, Jitko - děkuju :-)
06.07.2014 23:16:34 | Amonasr
Každý máme svého dědu,rádi na něj vzpomínáme,na jeho nadhled,moudra.A že jich od něj spoustu známe.Pamatujeme si všichni,někdo jen tak,v podvědomí,Kdo dědu neznal,žije život bez vědomí,že moudrost věků vzešla od stařešiny.Děda je základ vědění.Nikdo jiný!
05.07.2014 20:04:37 | Bakchus
A když ne děda, tak babička :-)
05.07.2014 23:36:11 | Amonasr
Tvá báseň dýchá srdcem, Josefe. Také jsem si zavzpomínal na dědu, děkuji.
05.07.2014 19:13:37 | Akrij8
Nádherná báseň, já měla moc ráda babičku, často na ni vzpomínám a často se mi zdá, že jsme zase spolu. Poslední verše ve tvé básni mě zahřáli u srdce, doufání že snad se jednou opět shledáme.... ST
05.07.2014 18:28:40 | Rozina
Děkuju – nepochybuju o tom, že se nejenže shledáme, ale ve skutečnosti jsme se se svými milovanými nikdy ani neodloučili, pokud je máme stále rádi. A jak to shledání TAM bude nakonec vypadat, to ví jen Bůh – to sice zatím vědět nemůžeme, můžeme se ale aspoň těšit... :-)
05.07.2014 19:10:55 | Amonasr
Jinak to nejde, ST.No, a na to o shledání, věřím taky, možná ještě víc nežli věřím.
05.07.2014 16:34:32 | Jeněcovevzduchukrásného
Dík, třeba se tam jednou poznáme všichni... :-))
05.07.2014 16:55:37 | Amonasr
Jo, a Áťa tam bude taky?Já myslím, že asi jo.:-)
05.07.2014 17:02:54 | Jeněcovevzduchukrásného
Dobré odpoledne Josefe. Text na mě dýchl paletou vůní tabáku, obnošeného saka i košile mého dědy, který byl až ve druhém válečném konfliktu, coby slovenský partizán. No, nicméně podstatná je až živočišná, opravdová snaha dědy, mých dědů, abych v dětství pocítil vřelost rodinného pouta a do života si odnesl krédo se smyslem pro čest, úctu k lidem a pokoru tehdy, jakmile dosáhneme něčeho mimořádného. Díky Josefe za připomenutí časů minulých a přec v srdci stále živých. Marty
05.07.2014 13:35:50 | kudlankaW
Asi to taky neuměl tak říci, ale milovat někoho , lze i tak nějak potichu...v souznění a pochopení, taky jsem přemýšlela o prarodičích, co zažili , nebyli asi bůhvíjak vzdělaní, ale měli srdce, lásku a vlídné slovo, pohlazení a to je to nejcennější, co můžeš dostat...
05.07.2014 12:40:27 | básněnka
Milá básněnko, jestli to na Tebe takto zapůsobilo, tak se k Tobě přeneslo přesně to, co jsem cítil, když jsem to psal. Moc děkuju za takové vnímání :-)
05.07.2014 12:50:27 | Amonasr