Přijde zase se zpožděním
Přijde zase se zpožděním
Anotace: ***
Kolikátý je to asi večer
co hvězdy táhnou oblohou a kdosi vykřikuje
„Taky tak milujete Beethovenův Měsíční svit?“
trhající se do jednotlivých not a tónů
už napůl neznělého hlasu mizícího na rtech.
Samozřejmě že to milují vždyť kdo by to nemiloval
uléhání mezi jednotlivé řasy strun tvých kytar a pian
kterými rušíš klid co je nezasloužený
a maluješ tužkou kruhy pod očima dokud se nezlomí na pokraji
vláčného nevyspání.
A zase se procházíš po střechách katedrál.
V ručičkách hodin vrže zrezivělá tma
fontána klokotá smutné requiem
co je zatuchlé v záclonách gotických oken tvé nepřítomnosti
zatímco hraješ sonátu pro půlnoc přicházející se zpožděním.
Komentáře (6)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk20.09.2014 20:11:33 básněnka
mám sepjatý ruce
asi pro katedrálu půlnci
a maso mezi zuby
miluju kruhy pod očima
a střechy
z nevyspání jsem si upletla skoro šálu
červenou oprátku strun
a v ručičkách vrzalo
stejně jako v kolenou
to bude patrně requiem
