Včerejší podvečer
Včerejší podvečer
Anotace: Podvečer na Hradčanském náměstí s plakátem Bronzinovvy Eleonory...
Na dlažbě po dešti
nedočkavé stélky
žebrají u graffit
poštovních tajemství
dopisů bez dodejky
ach kolik vyznání
v tisíci proměnách
co rozechvěly dech
v paláci pod chrličem
Palcem stírám čas
ze skulin
v popraskaných zdech
zestárly bez věna
žalářník chrastí klíčem
a slunce umlklo
hned na začátku slova
ne
nenadešel čin
Má dávná spřízněná
milenko Bronzinova
máš v perlách vplakaný
můj nepřiznaný splín
Poslední tipující: V.N.Losinský, básněnka, A42, zdenka, VEDz RVAHEs, Aida, Akrij8, jitoush, Frr, jitka.svobodova, ...
Komentáře (28)
Komentujících (12)
Doporučit
Tisk26.09.2014 16:27:30 A42
Teda " v perlách vplakaný splín" je úžasný, ale ono to celé.
26.09.2014 16:55:54 Pamína
Děkuji, milá A42! To bylo řečeno hodně šetrně, ten splín nebyl vplakaný... brečela jsem skoro nahlas a nic poetického na tom nebylo, možná to znáš :-)
27.09.2014 11:38:56 A42
Možná trochu znám, když se ve své duši motám...
Ale na druhou stranu - --- asi tak, jak jsem nedávno připsala k Tvé básni "Obyčejně".
26.09.2014 14:32:39 uživatel smazán
Sakra, to je hezký. Hltám tě :-)
26.09.2014 14:40:59 Pamína
Pomalu s tím hltáním :-)
Děláš mi radost, ale vážně Tě brát nebudu, stejně tak jak neberu vážně svojí poezii.
(Alespoň vidíš, že jsou lidi, kteří si čtou v profilech :-)
26.09.2014 14:45:13 uživatel smazán
(smích) Takže i vtipná, jo? Hned jdu vyhubovet Andrejce, že mi tě tak dlouho tajila. Ona je tak trochu mým průvodcem tady v tom zmatku.
21.09.2014 20:08:43 Elisa K.
Máš v perlách vplakaný
můj nepřiznaný splín
a voníš Francií
tisícemi nocí
vypitých vín.
A tvoje rty chutnají slaně
miláčku
nesluší ti to
když tvoje oči jsou oblečeny uplakaně.
A noc je dlouhá...
19.09.2014 18:12:19 zdenka
v proměnách času...spatřovat krásu...čím více smutku...oč více jasu...úsměv.z.
18.09.2014 00:17:55 Aida
Pamíno, moc krásné. Jemné a hluboké... Díky!
18.09.2014 06:36:00 Pamína
Děkuji...vždycky mě překvapí, když se cosi intimního, co si píšu hlavně pro sebe, ze své potřeby, dokáže dotknout i jinde.
17.09.2014 22:21:46 Akrij8
Velmi krásná báseň, milá Dano, krásné obrazy a zejména konec je nádherným obrazem malířky slova
18.09.2014 06:48:27 Pamína
Děkuji, milý Jirko. Jak už jsem psala Amonasrovi, ten obraz mě oslovuje už hodně dlouho. To je na tom to pěkné, k obrazu se můžeš vrátit, i k básni, ke knížce, bohužel některé další disciplíny - třeba divadlo - jsou v tomto punktu skoro bez šance...
17.09.2014 18:29:44 Frr
Proměny odemykáš v paláci nad chrličem
-plivajícím semínka zrezlého času..
klíčem od tajemství nevyzraditelných
co uschován mezi ňadry
-hlazenými šeptem dechu a slz
klíčem co tancuje
v rytmech snivých barkarol...
po schodech stoupej z podhradí
nepřiznaného splínu
k pergolám obrostlým paprsky
nedochvilných jiter..
Citem Tvé básně jsem levitován kamsi
až k nebím modrozrakých písní...
DÍKY PAMÍNO:-D
17.09.2014 21:53:28 Pamína
Svět je jen hra před amalgamem
vidíš jen sebe jaký jsi
pravdou anebo klamem
nad ránem
snídáš obrysy
rohlíčků se sezamem
Děkuji za Tvou procházku na Hradčana, milý Frr.
17.09.2014 18:11:44 jitoush
....Líbí....zvláště poslední dvojverší.....máš v perlách vplakaný
můj nepřiznaný splín....krása
pravdivá.......Ji.
18.09.2014 06:38:23 Pamína
Děkuji, milá Ji. Jsem ráda, že se atmosféra toho podvečera dokázala přenést přes jemné vibrace Literu až k Tobě :-)
17.09.2014 11:37:47 uživatel smazán
Ten konec je nádherný, ale celé je to krásné, takové lehké a přitom hluboké :)
17.09.2014 10:48:11 Amonasr
Musel jsem si Bronzinovu Eleonoru vygooglovat a ten splín a celý smutek světa v jejím výrazu, který je naprosto přiléhavý i k dnešku, v jejích portrétech zřetelně vidím též. Nádherně jsi to vystihla, Pamíno - nepochybně si s Eleonorou dobře rozumíte :-)
17.09.2014 12:16:46 Pamína
:-)
Potkaly jsme se už před třiceti letech a moje návraty k ní byly tak časté, že se rozhodla vyjít mi naproti na billboard :-)
Děkuju!
17.09.2014 12:49:30 Amonasr
Jelikož věřím v reinkarnaci, tak nevylučuju, že nejsi jen Pamína, ale i Eleonora z Toleda... :-)
17.09.2014 13:21:00 Pamína
Děkuji za krásnou naději :-)
Ale v tomto punktu jsem tak nestálá, milý Amonasře! Fascinuje mě tolik pláten s hrdinkami a přiznávám, mám za sebou v mládí dokonce i dobu, kdy jsem se cítila být Simonettou Vespucci (Botticelliho inspirace - ovšem jako polehčující okolnost dodávám, že spíše jeho Madonami než Venuší :-))
Výtvarné umění dává tolik prostoru pro fantazii a příběhy! Děkuji touto cestou všem malířům! :-)
