Společně s posledním
Společně s posledním
Anotace: *dneska ve tři ráno...*
Její pocity odjely
společně s posledním vlakem
nástupiště bylo až k nesnesení
tiché
a orel Prométeovi pořád žere játra
zvyšuje jeho utrpení
tím že se neustále vrací
ale ona nic necítí
pořád čeká až nástupiště
přestane být
nesnesitelně tiché
a bude se moct
nástupiště bylo až k nesnesení
tiché
a orel Prométeovi pořád žere játra
zvyšuje jeho utrpení
tím že se neustále vrací
ale ona nic necítí
pořád čeká až nástupiště
přestane být
nesnesitelně tiché
a bude se moct
nadechnout
nad krajinou visí stín křídel
ona pořád nic necítí
protože její pocity odjely
ale vrátí se
stejně jako to utrpení
s posledním vlakem.
nad krajinou visí stín křídel
ona pořád nic necítí
protože její pocity odjely
ale vrátí se
stejně jako to utrpení
s posledním vlakem.
Autor Elisa K., 25.11.2014
Přečteno 357x
Tipy 14
Poslední tipující: Laven De Brig, zelená víla, Akrij8, Pamína, Robin Marnolli, jitoush, Joe Vai, Amonasr, básněnka, Jort
Komentáře (10)
Komentujících (5)
Doporučit
TiskKomentáře
27.11.2014 01:34:30 zelená víla
kap kap kap...slyšíš průzračnost kapek?? to je průzračnost... kapy kapy kapy... odkapává utrpení.. slyšíš? to jsou city...
26.11.2014 18:19:02 Akrij8
Čas mezi čekáním je utrpením mezi kapkami touhy, kdy člověk vdechuje tmu, aby spatřil světlo :o)Krásná báseň milá Eliško, vidím, že již jsi opět myšlenkami zpět v Kunštátu? :o)
26.11.2014 09:32:37 Robin Marnolli
No, dáváš to pěkně ve tři ráno. Že by tvůj čas?
26.11.2014 17:12:24 Elisa K.
Byla to spíš výjimka, něco mě probudilo a nemohla jsem potom chvíli usnout. Díky za návštěvu :)
