Měla velké vyděšené oči
a modřiny od dotyků
co nikdy nepřišly do styku
s kůží
už ani nerozlišovala
kdy to bolí
a kdy ne
on se ten pocit nebolesti totiž slil v jeden
který přetrvává
počítal jí pihy na zádech
místo oveček
a přehlížel její ruce
byly prázdné
a přitom plné
světla
z venku
už se jí na to neptal
proč taky
když věděl
že modrání kůže
nezastaví
…
Někdy si v polovině Tvých básní zakryji zbytek a domýšlím, jak by to mohlo skončil, ale Ty mě vždy překvapíš kvalitním a nečekaným koncem. U této básně je konec přímo skvostný.
27.01.2015 19:30:42 | MLADÝ BÁSNÍK
Moc děkuju, neskutečně jsi mě potěšil :)
27.01.2015 19:32:32 | Elisa K.
Ano, když umíš psát, můžeš psát o všem. A ty umíš.
26.01.2015 21:51:43 | VEDz RVAHEs
Děkuju moc, tohohle komentáře si cením ...
26.01.2015 21:52:34 | Elisa K.