Naslouchání

27.06.2015 10:24:54   jitoush

.....i nejblíže někomu se člověk může cítit velmi osaměle......Ji.

27.06.2015 18:20:32   Nikita44

sdílíš to se mnou Ji..děkuji

27.06.2015 10:08:52   básněnka

ta žena...nejsi jen ty...myslím že všechny máme tvoje momenty

unavené ze včerejšků
myšlenky co mají vejšku
paprsky v krvi

spící tvář
hranice která v srdci hoří


a postel jako slunečnice
vlny moří


a stejně samota řve
pokud stín svírá dlaně


probudil se
já.. zaplašila smutnou chvilku

pro něj
pro něhu


že dal mi třešně?... třešně za košilku...

27.06.2015 18:19:19   Nikita44

Tý jo básněnko neustále překvapuješ...děkuji:-))

27.06.2015 09:43:41   A42

Zajímavé, jak to jde vidět z různých úhlů, jak to s Tou ženou vlastně je.

27.06.2015 18:20:01   Nikita44

že jo? Zdeni...ale ta žena -to jsem přece jenom JÁ:-D

27.06.2015 20:54:10   A42

Vím, unavené osamění může být i př blízkosti druhého... ale ta blízkost ho naštěstí rozfoukává na občasné vánky.

06.11.2015 09:41:55   Nikita44

díky Zdeni

27.06.2015 08:54:04   Helen Zaurak

v ruce svírám
n i c

a _o s a m ě n í


... pro mě nejsilnější část Tvé básně...

Děkuji, Nikitko.

27.06.2015 08:57:53   Nikita44

Děkuji Helenko

26.06.2015 21:02:21   Frr

ta je hlubinná až k závratím..jen očarován naslouchám jak l e t í
až k m r a k ů m dnešního večera..odráží se od nich a začínají na mě krápat snítka mimózy..
ST ST ST :-DDD

27.06.2015 08:35:14   Nikita44

Krásně jsi to napsal milý Frráčku a já děkuji:-))

26.06.2015 20:46:18   ztracený 22

Pronikla jsi do hlouby mě ač nepoznáváš mé nitro v hloubce utajení naších smyslu na míle až světelných roků vzdálených přes to jsme od sebe na dosah ruky... Znám neznám Tě... ST

27.06.2015 08:34:27   Nikita44

Děkuji za komentář milý Ztracený, ač si ho mohu vyložit všelijak...:-)