Žádný vítr
ani žádné
kapky deště...
...to jen zvadlý list
položil kdosi
na kolébku času
Sluneční hodiny
zraňují
vysušené stíny
bezkřídlých motýlů
mihnoucích se
nad vyprahlými poli
namísto
vodních mraků
mračna popele
a hladové jazyky ohně
olizují úly
kam nevrací se včely
***
vyprahlé úly šuměly beznadějí...stějně jako vyprahlé údy
12.08.2015 20:24:00 | básněnka
až tak? však možná i tak:-D
12.08.2015 20:35:12 | Nikita44
Bezmocný smutek slunečních hodin... ST
12.08.2015 09:55:12 | Amonasr
Pocity z nekonečného horka zapalují v srdci ohneň bezmoci...díky Pepo
12.08.2015 20:07:35 | Nikita44
to je báseň česnům žíznivých včel...Niki ti ki jseš úžasná..poránu mám
z četby Tvé "elegie" závrať - ale z radosti-že tak někdo dokáže psát takovou poezii..DÍKY ST :-D
12.08.2015 06:11:06 | Frr
co zasejeme, to sklidíme...
12.08.2015 00:33:18 | Robin Marnolli
většinou to tak bývá...
12.08.2015 20:03:40 | Nikita44
Cítím z ní smutek.. Ale i silné vcítění.. ST P.S. a nemyslím si že to bylo psáno jen o počasí a vyprahlé zemi...
11.08.2015 23:26:03 | ztracený 22
Děkuji Ti za citlivý komentář s otevřeným koncem:-)
12.08.2015 20:03:17 | Nikita44
Přeměn kámen v diamant který se stane vodou pro vyprahlou souš... Žízním...
12.08.2015 09:21:10 | ztracený 22