Přechodný prázdna

Pamatují si všechny tvoje zoufalý útěky ven

do ulic s chodníkama plnejma střepů

zlomenejch křídel

tak strašně tísnivě černý tmy

a ateisticky vymodlený svobody

abstinenční příznaky tvých závislostí nevybledly

dny jsou bez kontur

jsou prázdný a šedý 

rozpitý na plátně bez podpisu v rámci anonymity

a falešnýho pocitu bezpečí

denně potkáváš cizí tváře ze svých nočních můr

mají pásku přes ústa

a v očích unavenou rezignaci

dveře paneláků jsou poškrábaný a za okny nevidíš nikoho chodit

samota je jenom přechodnej stav duše nevyžadující léčení

říkali

nechoď pryč.