Anotace: ...
Když už i sny chodí s úctou spát
a tváře nám skrápí podzim,
nenajdeš mě a pak nastane vše,
a hlavně pustá zima
za okny i v naších srdcích.
Chybíš mi a tvůj pohled
hnědých očí se mi ztratil
až příliš nevědomky v koutech,
kde chybělo vždy místo
pro lásku.
Když i sny chodily s úctou spát,
bylo až moc pozdě
a vlak ujel samolibě
k vedlejší stanici,
na které křičela samota
a zpustlá mlha.
22.12.2015 21:17:06 Frr
určitě pojede další..budeš čekat ? ST :-D
22.12.2015 21:18:35 Laven De Brig
Já ano, ale on už ten další vlak nedoběhne...
05.12.2015 21:43:14 blizenec
zajimave...:)
05.12.2015 21:33:46 Nikita44
..opravdu nádherný..:-)
05.12.2015 21:34:18 Laven De Brig
Hrozně moc děkuju :)
05.12.2015 21:37:15 Nikita44
..to já děkuji.. tohle moc dobře znám, ten pocit, když chybí místo pro lásku
05.12.2015 21:38:42 Laven De Brig
Je to smutné..
05.12.2015 21:47:51 Nikita44
smutek krčí se v bolesti
v podzimním prachu
křičí samotou až na kosti
v mrazivém strachu
z opuštěnosti...
05.12.2015 21:50:04 Laven De Brig
To jsou hezké verše :)*
05.12.2015 21:51:14 Nikita44
díky ..to je jen sdílení s Tvými:-)
05.12.2015 21:53:17 Laven De Brig
Ale jsou moc krásné :)
05.12.2015 21:59:38 Nikita44
..Tvoje mě berou za srdce a proto jsem s Tebou dnes v tak milým dialogu:-)
uložím si Tvoji báseň s Tvým svolením do oblíbených..
05.12.2015 22:04:55 Laven De Brig
To je pro mě čest :)
05.12.2015 21:24:37 Malá mořská víla
Laven, napsala jsi to krásně ST ...Tvé sny neusnou...tak jako ty mé...síla za ně bojovat se opět vrátí ...mám Tě ráda :-*