Návštěvnost
Příběhy různých tváří
Příběhy různých tváří
Je mnoho
odlišných cest
po kterých
lidé mohou jít
A spousta
dlouhých nocí
do kterých
chodí tiše snít
Je plno
různých tváří
a jejich příběhy
jsou jen
pouhou hrou
světel a stínů
Některé jsou
chladné hořké
a plné splínů
Jiné zase
veselé a klidné
(a nás lehce hřejí)
Jen v těch
nejsmutnějších z nich
se snoubí bolest
s beznadějí...
Komentáře (34)
Komentujících (10)
Doporučit
TiskHezky mnohotvářné, výstižné.
05.01.2016 20:38:29 | A42
...těší mě Zdeni, že se líbí:-)a děkuju
05.01.2016 21:06:54 | Nikita44
Pokorná lidskosti, Tvůj nick je Nikita44 :-) ST
03.01.2016 21:43:46 | Amonasr
krásně napsané Janki, kéž by těch nejsmutnějších bylo co nejméně...
03.01.2016 20:47:29 | Malá mořská víla
kéž by, milá Gábinko:-))děkuju Ti
04.01.2016 20:39:23 | Nikita44
...a některé jsou třeba zase veselé a klidné, ale pod nimi se snoubí bolest s beznadějí...bývají to vrby -
03.01.2016 19:49:14 | GiovaniDaVinci
Vrby jako vrby? nebo vrby jako vrby? ..neboj, chápu.. prostě vrby:-)
03.01.2016 20:21:00 | Nikita44
ano...vrby, jako z krále Lávry...;-)))
03.01.2016 20:22:46 | GiovaniDaVinci
:-))
03.01.2016 20:24:18 | Nikita44
život je cesta, ale jdeme po ní rádi, i když je někdy křivolaká...
03.01.2016 19:28:46 | básněnka
ano milá Básněnko, život má tisíce cest a lidé tisíce gest a jak jsem psala Frráčkovi, a vo vo vo vo tom to je:-DD
03.01.2016 19:32:05 | Nikita44
Nikitičko-takovéhle tváře sleduješ inkognito-protože kdybys jim pohlédla přímo z očí do očí svou vzácnou luciditou-z nešťastných smutku ne-tvorů před Tebou stanou rázem rytíři Světla, klauni smíchu, jezerní bukačové švitořící - co rázem vyčistí Tvůj břeh-scíplé ryby bůhvíčích nepoživatelných světabolů odhodí do šera ponurých stínů plešatých do prázdna výhružně šustících stébel umřelých trav..hned dočkáš se! Tvou niki ti-vě údělnou radostí vzplanuvších hlav..:-D :-))) /to je mi jasný/ ***
03.01.2016 19:13:46 | Frr
ale klauni smíchu jsou občas za dveřmi:-))
Vždyť víš, jak to všechno je, ale také víš, že se ráda zasměju, a vo vo vo tom to je:-))
...vždyť smutek před radostí je jako sopka před erupcí..:-D
03.01.2016 19:27:41 | Nikita44
Přijetím bolesti najdeš cestu.
03.01.2016 18:25:22 | Lilien
...smutné...a dobře napsané...ST
03.01.2016 18:23:49 | bogen
smutné? možná, ale tak to v životě prostě je...a díky moc:-)
03.01.2016 18:25:25 | Nikita44
...přesně tak jsem to myslel...a že ti sedí i smutné témata, nejen veselá...;-)
03.01.2016 18:33:10 | bogen
vážím si milý Bogene Tvé přízně:-))
Jen chci ještě říct, že před spoustou smutku kolem nás se nedají zavřít oči, člověk ho musí umět přijmout stejně tak, jako radosti a na druhou stranu, posiluje mě to , mění hodnoty a vážím si života v jeho nejzákladnější podstatě...
03.01.2016 18:42:54 | Nikita44
...ano, vyjadřuješ tu "smutnou zkušennost" přesně...
...upřimně, píšeš dobře, ale některé tvoje veselé básně neoceňuji tipem, nevidím to asi tak (obsahově) "růžově", nejsem ten typ "věčného optimisty" jako spousta lidí tady...;-)) a napsat hravě veselou bez sentimentu mi připadalo vždy těžké...sám to neumím...;-)
03.01.2016 18:56:10 | bogen
ještě jednou díky Bogene, vážím si Tvojí upřímnosti a když to takhle u mě půjde dál, budu psát jen smutné..:-))
Už jsem za tu dobu, co jsem tady, poznala Tvůj "rukopis" a všimla si, že růžovým perem nepíšeš, ale píšeš skvěle a já jsem ráda, že Tvé básně můžu sdílet:-D
hezký večer
03.01.2016 19:01:34 | Nikita44
...nechval dne před večerem...a mě vůbec, tak povrchní nejsem...;-) na literu mi odjakživa chybí kritika, myslím positivní...ta by měla smysl...a piš raději veselé, na smutné jsou tady jiní...;-))
03.01.2016 19:10:33 | bogen
..povrchní nejsi, zcela jistě víš, že Tvoje básně čtu a pár komentářů jsem s Tebou taky rozepsala:-))
Psát smutně nebo vesele..to je celkem jedno, obojí je ze života a ten je většinou o obojím.. šťastný ten, kdo ho má jen veselý..a třeba jednotvárný..
člověk sílí překonaným utrpením...
03.01.2016 19:24:12 | Nikita44
Vždyť říkám, jsi královnou Melancholie... krásná báseň.
Mohu zkusit se zeptat, Nikitko? Jaké tváře převažují podle Tebe, a proč?
Kdybychom tak dokázali udržet svá srdce v údivu nad každodenními maličkostmi, jako jsou úsměv, podaná ruka, nebo i proměny ročních dob... možná by ubylo smutků.
Hezký text k zamyšlení, děkuji :-)
03.01.2016 18:01:35 | Helen Zaurak
V mém každodenním životě Helenko převládají bohužel ty příběhy smutných tváří. Souvisí to s mojí prací, s každodenní porcí smutku, bolesti a beznaděje.. já je pak vstřebám, filtruji to co ještě můžu unést a spousta z toho končí v básních, je to takový můj skvělý ventil:-))ale už jsem Ti jednou psala, já osobně se řadím k lidem se smyslem pro humor, mám ráda zábavu a uvolněný, pohodový lidičky.
A miluji tenhle náš modrý, literární vesmír..:-DD
Tobě Helenko, moc děkuji za milý komentář.
Hezký večer
03.01.2016 18:22:05 | Nikita44