Kdy vykrvácím
ze všech těch pocitů
z toho jediného rána,
ze sna střelce
kdy s rukou na ústech
znásilnil's mi duši tak
že ještě nezačala dýchat
a věděl jsi, že zabíjíš
můj milovaný
zrádče
vpíjel ses mi do očí
než začala jsem vzlykat
a řev saxofonu
prosákl mi duší
jako nikdy dřív
pak teprve
zmatek v očích
ustrašené popírání
omluvy
výčitky
a stesk
jenže já
už navždy budu nést
otisky tvých prstů
vytlačené na svém srdci
a živé prázdno v něm
už nezměníš
je sice pravda, že tu desku zrovna v těchto dnech poslouchám nejvíc, ale možná i kvůli tomu mi ten text připadá, jako bys ho ani nepsala ty, v čele s neoriginálním názvem. není to škoda? je to škoda.
26.04.2016 21:07:50 | CoT
Možná... ta hudba se mi tím táhne vším, a nedokážu a nechci ji od toho oddělit, i za cenu neoriginálního názvu, kde by bez něj byly asi jen tři tečky. I tak díky, CoTe. :)
26.04.2016 21:12:30 | Sýkorka07