zmítající se myšlenky
jedna přes druhou
i najednou
touha po klidu
bezmyšlenkové bezvětří splněných snů
touha po prvním kroku
záhadná cesta
nemohoucnost strachu
či nejistota
zlá gesta?
kde odpověď
kde jen?
ach vílo
či snad skřítku
zavři své oči
ponoř se do hlubin
do hlubin oceánů své duše
nech se unášet na tónech sladkých písní života
koupej se v ohni očistného světla
nech odnésti větrem své nemohoucnovství
smýt vodou hříšnictví a povstaň opět na zemi
jako čistá touha po lásce a klidu
teď a tady
s novou šancí
na
úplný život...
moc hezky se čte, s nadějí na nový začátek :-)
25.10.2016 10:10:15 | Jenda P.
Děkuji. :-)
25.10.2016 13:39:31 | Marsinka
Moc hezká básnička :-).
Máš talent ;-).
11.08.2016 00:02:40 | Kubíno
Děkuji, jsi milý. :-)
11.08.2016 12:34:46 | Marsinka
Kouzelná motlitba...jen poznámka, vynechala bych první sloku, ten začátek odvádí pozornost...pro mě začíná až touhou po klidu...pak krásné emoce a má spád ;-)
09.08.2016 23:14:09 | Malá mořská víla
Máš v určitém ohledu pravdu s tou slokou, avšak ono to většinou začíná blábolem v hlavě, strachem a pak to pokračuje uvědoměním...více s Tebou splynou podobné zkušenosti a pocity a ty Tě přilákají do příběhu jiných lidí :-) Vážím si Tvých komentářů, děkuji. :-)
09.08.2016 23:17:41 | Marsinka
I já děkuji ...Marsinko :-*
10.08.2016 02:07:36 | Malá mořská víla