BŘEHY
BŘEHY
BŘEHY
v dětství jsem často slýchával
„tichá voda břehy mele“
možná mi v rozpacích i lichotilo
že mi cosi tak bezdůvodně připisují
jenom jsem nechápal - proč?
a nechápu dodnes
ani když se ohlédnu
za těmi podemletými břehy
Praha, 10.9.2016
https://www.youtube.com/watch?v=MZ6S4sFLDdI
Komentáře (27)
Komentujících (11)
Doporučit
Tiskbezdůvodně připisujeme...když neznáme sami sebe...ve druhých pak hledáme...vlastní břehy...neznámé...úsměv.z.
13.09.2016 17:25:09 | zdenka
Krásná a mnohovrstevnatě hluboká reflexe - jak u Tebe jinak, Zdeno, díky :-)
13.09.2016 17:29:46 | Amonasr
...mě naskočil song meleme meleme kávu, pro dědka a bábu...:-)
12.09.2016 10:49:21 | Jort
není lepší se neohlížet víš že 2krát do stejný řeky atd.Opět dementní koment xo co?;-)
Navíc tichá voda dokáže udělat pořádnou potopu:-)
12.09.2016 06:44:46 | xoxoxo
Proč dementní, Xono ? Právě naopak! :-) Vlastně se mi chce na Tvé postřehy napsat totéž, co níže Ivě. Obě poznámky mají hodně do sebe. Tou první se v životě i docela řídím, ta ohlížení provádím vlastně víceméně jen tady na Literu, protože to je dobrá inspirace k tvorbě. V životě jsem zvyklý se neupínat k minulosti, spíš k budoucnosti. I když třeba v osobních vztazích jsem dřív mosty za minulostí z pudu sebezáchovy pálil, dnes už se je naopak snažím udržovat průchozí – řada mých bývalých lásek se proměnila na přátelství, která dokážou přinášet radost i dnes. A i před tou potopou je třeba se mít občas na pozoru, souhlasím :-)
12.09.2016 11:49:54 | Amonasr
Ono to vypadá jakoby lidi měli z konspirace tiché vody větší strach, než z podvratné činnosti vody hlučící, možná proto, že tu řvoucí by mohli líp identifikovat a zpacifikovat? přitom je to kravina, ne, podemílání jako podemílání a taky je tu otázka, co když se během svého toku voda hlučící mění průběžně na tichou a naopak... měla bych větší strach ze řvoucího rozběsněného lva, který se mě chystá sežrat nebo ze lva nehybně zírajícího, kterému po tlamě budou stékat sliny...? Mrtvá Husárková je přece mrtvá Husárková. :-)
12.09.2016 03:25:08 | Iva Husárková
Opět jsi mě rozesmála, Ivo, hlavně tím závěrem – díky. A líbí se mi, jaké asociace to u Tebe vyvolalo - to je vždycky fajn, když text ožije ve čtenářově hlavě jeho vlastními reflexemi. Ty vlastně zpětně nutí k zamyšlení i mě a to je myslím přesně ten případ, kdy báseň nebo jakýkoliv jiný text plní tu úlohu, která mu přísluší i pasuje. Děkuju ještě jednou :-)
12.09.2016 11:41:10 | Amonasr
naše řeky mizí jako vádí v poušti-jen tušení jejich skrytých proudů..nás nikdy neopouští...Amone-ST***
11.09.2016 22:20:31 | Frr
Moc pěkně, Jiří - to už je skvělá báseň, takže ST za ni aspoň pomyslně :-)
12.09.2016 11:32:21 | Amonasr
..někdy je lepší se neohlížet...ST
11.09.2016 20:25:16 | Nikita44
pěkný je to :-), horší kdyby břehy zůstaly netknuty :-)
11.09.2016 18:07:08 | Fany
Břehy jsou různé. Záleží ovšem na tom, kdo a co je podemele...
11.09.2016 17:31:04 | básněnka
No právě - jsou různě odolné :-)) Některé břehy jsou jako skála a nechtějí se dát. A o jiné se stačí jen zlehka otřít a už se hroutí... ;-)
11.09.2016 21:08:48 | Amonasr
A břehy mlčí, nikdy neví, raději... :)
11.09.2016 16:09:39 | Philogyny1
To se učí asi od té tiché vody ;-)
11.09.2016 21:04:36 | Amonasr