Návštěvnost
Z KORUN STROMŮ
Z KORUN STROMŮ
Z KORUN STROMŮ
sedím na vrakovišti
v prázdném autobuse
kolem se míhají
tváře
stromy
kopce
závěje
a řeky
za mnou výmoly
důlky na kuličky
a poztrácené klíčky
od dveří i not
a kdesi v hlavě
hoří mi ještě zbývající knot
trčí si v petroleji z lásek
zatímco vzpomínky se s nostalgií smějí
i ty co už se kdysi vyplakaly
jejich slzy jsem dávno spolykal
když jsem byl ještě malý
a bál se
bál se co bude dál
už se nebojím
co mě ještě čeká
snad jen toho co už ne
a vlastně ani toho
nakonec měl jsem
a stále mám
víc než co mi patřilo a patří
mnohem
mnohem víc
jak moc dá se obejmout pouhým žitím
a ještě víc jak z náruče se vytrvale ztrácí
pak ale zničehonic stačí jen oči zamhouřit
a vše co odletělo
zase přilétá
jen tak po paměti neúnavně domů
jako tažní ptáci
co štěstím zpívají i kálí
každému a na vše
svobodně
z korun stromů
Praha, 25.10.2016
https://www.youtube.com/watch?v=9EeG0ZYUH28
Komentáře (28)
Komentujících (14)
Doporučit
TiskTo je naprostá paráda Pepooo. Že ty budeš..... mít něco společného.......s tím, že miluješ život. :oD ST A schválně jestli někdo přihodí do té štyrycítky. :O)
26.10.2016 13:03:25 | Tichá meluzína
Díky, Blanko - mám radost, že Tě oslovila, a směju se :-)
27.10.2016 23:01:44 | Amonasr
A po čtení tohoto, mám i pracovat? Pouhé přimhouření očí a počítání ptáků, kteří už proletěli nebo se k letu teprve chystají,... to se jako nesmí? Pokusím se tedy oči znovu otevřít, třeba po jednom to nebude tak bolestné a budu doufat, že po znovu přečtení tvých řádků nebudu zpět na začátku, chtíc dolévat petrolej, aby nevyhaslo...:-)
Moc hezky se četla.
26.10.2016 09:34:48 | Dreamy
Ráda se směji, zpívám, do korun stromů se nahoru dívám a vidím slunce, jak probleskuje mezi listy, hnízda ptačí a zpěv jejich čistý, bez falešných tónů, to si s sebou nesu domů...
Moc hezky jsi to napsal.
26.10.2016 07:59:01 | Philogyny1
Díky Phil, živě si Tě pod těmi korunami stromů umím představit :-)
27.10.2016 22:57:29 | Amonasr
Nekonečně krásné a moudré. ST. :-))
26.10.2016 04:09:30 | Iva Husárková
Jsi nekonečně přívětivá :-)) Díky :-)
27.10.2016 22:55:12 | Amonasr
překrásná zpověď tvého života v básni zachycena s hudbou už jsem jenom snila a nechala se jí unášet ...a ještě jen tak včera jsem zastříhávala růže,chytla plevel mezi nima a do rukou mi vklouznul úplně malý rezavý klíček,schovala jsem si ho pro štěstí a pomyslela jsem si od kterých dveří asi je:-))
25.10.2016 21:23:26 | střelkyně1
Díky za krásnou odezvu - a s tím klíčkem to nemá chybu :-))
25.10.2016 23:49:46 | Amonasr
...hovínka i dalekých lesů semínka....:-D* ST*
25.10.2016 20:41:07 | Frr
:-D Možná semínka v hovínkách :-D ;-)
25.10.2016 23:48:18 | Amonasr
"jak moc dá se obejmout pouhým žitím
a ještě víc jak z náruče se vytrvale ztrácí"....to je moc hezká
momentka........celá báseň je pěkně "nasycená"......vnímám radosti
i smutky.......a zase ten pěkně "uzemňující"konec....."letím...trošku
se nadnáším a pak mě někdo,komu na mě záleží pěkně chytne za nohy
a postaví na zem,ale s citem"......Ji./úsměv/
25.10.2016 19:45:55 | jitoush
Díky za pěkný a citlivý komentář :-)
25.10.2016 23:47:14 | Amonasr
neúnavně přilétá...úsměv.z.
25.10.2016 19:08:35 | zdenka
Z těch dálek... :-)
25.10.2016 23:46:25 | Amonasr
ano, vděčnost... :)
25.10.2016 19:07:57 | maryshka
Jo, je to asi tam :-) Díky ;-)
25.10.2016 23:46:00 | Amonasr