Návštěvnost
Údolí ticha
Údolí ticha
Všechny ty úsvity
a nespočet stmívání
radosti i rány
co vryl ti život do dlaní
pro ty chvíle přece jen
stálo za to dýchat
a nechat se vést
až k údolí ticha
kde už žádný směr
cíl ani cesta není
kde čas navždy zpívá
smutnou píseň zapomnění
Komentáře (20)
Komentujících (10)
Doporučit
TiskDíky za ni...
05.06.2017 22:09:26 | Tanecnice
Já Tobě děkuji za zastavení:-)
06.06.2017 08:38:43 | Nikita44
Étericky jemné, jako všechny Tvoje básně, Nikitko...
04.06.2017 17:22:46 | Helen Zaurak
Jsem ráda, že jsi se zastavila zrovna u téhle, děkuji.
05.06.2017 21:01:28 | Nikita44
"Dějiny se začínají psát až poslední svědek zemře."
Jen básník nedbá ...
Krásné
04.06.2017 12:17:07 | VEDz RVAHEs
Děkuji, moc!
05.06.2017 21:00:45 | Nikita44
píseň zapomnění mi často příjde spíš veselá-horší je když se čas naparuje
s Gottovými dobrotami...:-) :-D*
04.06.2017 01:08:08 | Frr
nikdy nezapomínáme... nikdy...
04.06.2017 00:38:37 | zelená víla
..ano, nikdy!
05.06.2017 20:59:27 | Nikita44
Některé nápěvky se nezapomenou stejně jako blízcí lidé
03.06.2017 21:36:53 | Akrij8
Děkuji Jiříku za pochopení.
05.06.2017 20:59:10 | Nikita44
Vše v dobré se obrátí, věř:-)
03.06.2017 20:53:02 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA
Díky Leni!
05.06.2017 20:58:21 | Nikita44