Anotace: ...
V kostele jsou takový telefonní budky
Do jedné si sednu
Co si přeješ synu?
Dejte mi meziměsto
Tam nahoru-šupito presto
Ten spojovatel za mříží
Pořád nějak nechápal
Ptal se co mě tíží
Už jsem se pomalu zvedal
Když konečně řekl
Boha ti dát nemůžu
Ale nech tu vzkaz
Zeptám se a třeba ti pomůžu
Sbohem,a přijď zas
.. tváří se nevinně, ale hodně mě zabolela.. tohle zoufalé volání nahoru.. bez odezvy sakra bolí..
povedlo se ti to
03.09.2017 22:48:40 | Amelie M.
Nemyslel jsem to,až tak vážně...
Dík...:-)
04.09.2017 08:41:57 | Ruda Štola
cítím, že v tvém podání není tak vážná.. ale v čtenáři to může vyvolat cokoli.. :)
04.09.2017 10:27:31 | Amelie M.
Myslím,že je dobře,když každý vidí co chce...
V tom má psaní výhodu oproti obrázkům...:)
04.09.2017 10:44:26 | Ruda Štola