Snad ?

posedlá
přichází bosa
po pěšině z duhy
s hlavou v oblacích
na ramenou
stopy deště

oči rozpustí
ať mohou plakat
rty pevně semkne
ať nemluví

zamrznuta v mezičasí
čeká …

než Discobolos
znovu hodí diskem
víno z čepele smutku
vysuší čas
ze špatného snu
probudí se s nádechem
milující

snad