Anotace: ***
potkala ho
mezi tekutými písky
v oku bouře
mu neviděla do tváře
nedotkl se jí
jen
vnímala empatii
noblesu
tajemnost…
mlčky se drželi jediného stromu
četl jí v očích
strach
chtěla mu důvěřovat
přesto to nesvedla
z praskliny v nebi
sjel blesk
oko se zavřelo
padající písek
bolel
pálil
ohýbající se větve stromu
na zádech mu ležel cop
smál se na ni
něžně a důvěrně
a jí bylo líto
že odchází
zůstaly jí jenom
prázdné dlaně
od ptačích
per

20.05.2018 19:01:11 Marcella
... dnešní andělské smyčce ...
... něžně si pějí svůj song ...
... láska je prostě nejskvostnější okamžik ...
... a když v nás byť jen kousínek zůstane ...
... víme, že byla opravdová ...
... tak to prostě cítím já ...