Návštěvnost
město bolest
město bolest
tramvaj automaticky projíždí skrz století
nábřeží lže o řece
která je nakonec přece jen němá
straka na modřínu má péřové boa
a blízko k opeře
všude na domech je přízračný nápis křídou;
tohle je moje město
přesto jsme tu my
trosečníci zítřejší krajiny
i ostrova prošlého času
přihlížíme
jak se z nás listí zvedá
zpátky na stromy
zatímco holubi prachovkami
leští římsy domů
a odnikud nikam vedou mosty
Komentáře (7)
Komentujících (6)
Doporučit
TiskTomu říkám vpád..:) A tím nemyslím pouze tuto báseň, která je ..ach, nepopsatelná, protože dýchá a člověku najednou přijde, že ji nečte, že slova si vzala podobu věcí a věci se staly jeho součástí. A to je v poezii vzácný výhonek z kterého rostou baobaby..:)
27.04.2020 01:25:29 | Now
každý text je obdařen hloubkou a kvalitou, která je neoddělitelná od vlastností jeho čtenáře.. díky za takovej komentář
27.04.2020 08:50:15 | vojtěška
To je to město... vše hraje do ulic, nádechy počmáraných domů, přeplněných popelnic a kouzla zákoutí i historie ..to je město...bolest, ale i ta radost uvnitř, jistě..tam JE. Pěkná pěkná, omšelou se možná zdá, je to jen městská fasáda a pak... i kultura. "ST"
26.04.2020 14:08:59 | jenommarie
JO! to je naše město - taky to tak cítím**ST* :-D*
26.04.2020 10:21:47 | Frr
Připadá mi trochu jako sci-fi, se zajímavými obraty, celkově se mi líbí a jsem moc ráda, že jsem si Tvou báseň mohla přečíst, děkuji za ni, je skvělá! :-)
26.04.2020 09:42:04 | Helen Zaurak