Letní nostalgie

 

Ticho blýská se

v odlescích prvních kapek

blížícího se podzimu

když slova visí mi

na špičce srdce

jako nevyslovené tóny

 

Zvláštní vlna únavy

splývající s melancholií

odtékajícího léta

které nemohlo dostát

svého pravého potenciálu

Snad příště

 

Usmívám se

když slzy uschly

ještě dřív, než se vyrojily

a jiskřičky nevyspání

tváří se, že jsou září

a ne odrazem noční oblohy

 

A nad tím vším

bdí zvláštní pocit

těžce uchopitelné jistoty

že příští léto

je to dlouho očekávané léto

vepsané ve hvězdách