Duše malířky.

Duše malířky.
Žije za dvířky.

Obdiv druhým dává.
V duši paprsky.
Srdce jásá.

A tak zpívá ta duše,
co není z plyše.

A pěkně do rytmu si kluše.
Obraz Mkiše. Obraz Mkiše.

A předávám její píseň,
není v ní plíseň.

Je to řehole,
kočku zvát do vyhřáté postele.

Možná i její drápky,
občas tahají mě
o sto let zpátky.

Otevřete duši,
Mkiše na dveře buší.
Mňouká. Mňouká.
Bohyně.
Právě barvy rozlila si na klíně.