Návštěvnost
Ta
Ta
Nejvíc,...
je plná náruč..
chvění
.. dotyk a
nečekané pohlazení ..
.. konečky prstů
v pomalém tanci
pohled co vpíjí se
přání co sám si
.. nemůže splnit
nikdo, tak čeká
.. až jednou
druhý
.. jak z jara řeka
roztaje aby do údolí
vplul tiše
hbitý
spící
i ten s holí
a první vlnka
čechrá břehy
zkušená
nespěchá
plná něhy
..
nejvíc je někdy málo..
jen zrnko
obalené horou času
ta trpělivost
spící živel
ta jednou
promění vše v krásu
Komentáře (12)
Komentujících (7)
Doporučit
TiskNěžný vodopád slov...zaslouží vložit do truhly skvostů:-)
02.04.2022 17:14:58 | Nikita44
Jéé . děkuju. Já už moc nepíšu, ale tohle pohladilo
02.04.2022 18:18:33 | poeta
Dere se řekou, která čeká ten správný okamžik a slova. Nádherná, Poeto.
22.01.2021 00:53:22 | Akrij8
Osloví poezie, která žije. Líbí*
22.01.2021 00:48:11 | šerý
.....Víš Poeťáčku....mluvíš mi z duše......ach ta je....Ji./úsměv/
Úplně se mi proběhl mráz po zádech..jak když dýchne ten nejbližší z nejbližších...Ochranitel,ten,který nás nikdy neopouští...
21.01.2021 17:39:52 | jitoush
Je to tak. Moc hezky napsané.
Nejvíc..jsou úplně ty obyčejné
..které si sami nedáme **ST :)
21.01.2021 16:39:00 | jenommarie
A je jich čím dál méně
21.01.2021 19:32:29 | poeta
jj žel je to tak..spousta stále stejných zdí;)
22.01.2021 23:12:47 | jenommarie