Miluji strom i jeho kořeny.
Maluji větve a den není zmatený.
V listech najdu štěstí,
co jaro blyští.
Miluji vzpomínky i jaro
a duše plamínky.
Miluji celý svět
a v lásce se chci chvět.
Milý strome,
buď můj kamarád!
Chci se upřímně objímat.
A vnímat a vnímat.
A na zlé zapomínat.
Miluji stromy,
co neříkají ne.
A mají kořeny blažené,
láskou protkané.
Chtěla bych pomoci tomu a tomu.
Povím to stromu.
Jsem příliš malá.
Usnu v jeho jménu.
A ten strom řekl,
že mohu.
Tak raduji se,
že mohu
a maluji to na lásky stěnu.
V sobě příjemnou duhu.
Lásky stuhu.
V lese má člověk kolem sebe hodně kamarádů.
01.05.2021 08:45:42 | Veršotepec
Ano. Moje řeč. Krásný den a děkuji za čtení a potěšení do ranního kuropění.
01.05.2021 08:47:26 | mkinka
Prima postřeh, že stromy neříkají ne :-) tak teď už jen přání, aby si každý jejich velkorysosti vážil ..
30.04.2021 18:01:17 | Vivien
Cítíš tu přírody strunu? :o)
Ten tón ef, co zní neustále...
Všude, všem a tak dále :o)
29.04.2021 21:07:17 | Crazymike