V zahrádce krátce
já zůstala
a dech berušky vnímala.
Na zeleném listu
mi radost přidala.
Příroda je vznešená.
Srdce jsem jí rozbalila
a svátost dne pamatovala.
Komu patří?
Berušce.
A také mé kočičce.
Přihlížím a dávám dík
večerní zahrádce.
Slunce půjde spát
a já s beruškou
na rtech budu usínat.
Když nevíme, kudy kam.
Příroda umí dát.
Má svůj šarm.
Bez otázek přijme.
Člověk je v mžiku
beruškou pochován.
A není sám.