* * * 56)

Sbírka: Vzdoromládí

Tou ulicí už chodím sám,
která je v nedostupnu zmizelá.
Občas si chci něco stopnout
a svezu se s větou,
která pokroutí má ústa.
Pak se mi vysměje
a cítím jen hořkou chuť mandlí.
Je prázdnébýt tam bez lidí
a po dlažbě sbírat různé útržky
a smetí rozházené
a střepy
a odlesky
a posedlost
a v hlavě mít hlas,
jenž se jen těžce zpívá.

              15.10.1986