dřív stačilo zaplavat si ve skotské, nebo si to rozdat na pračce

Závěrečnej smeč, kterej ještě navíc unes výzvu??? Výzvu k odpovědi čtoucího??? Tak to je hodně dobrý... mnohem lepší, než polykat bílé kuličky... optimistický Ccino ti teď přehodí šaltrpáku k antiperlím a pošle ti úsměv, OK??? :-)*

01.01.2024 19:54:42 | cappuccinogirl

ty vole... to je paráda

08.02.2022 19:33:32 | Dane

nějaké náročné časy... ať je brzo líp*

07.02.2022 20:51:33 | Sonador

..."Je co je...bude co bude".....a člověk prostě nemůže furt prchat,zvláště ne před sebou samým.....a ta otočka a pohled na sebe sama někdy fakt šokne.....příjmout a projít..projít a příjmout...beze zbytku,se vším všudy.....ten sběr vlastní sklizně dá zabrat a Smrt je se Životem vždy na jedné lodi.....ale Píťo,nemachruji,pořád vím "prd",ale snaha je a stále něco dává šupy...ta moje teď měla červenou barvu....a mám se tak,jak si zrovna "uklidím v srdci",dle nastavení a napojení, když dokážu ukočírovat rozum,kterej někdy umí zarejdovat loď do blbýho doku.."učit"se budu až do setkání s tou jednou dámou...A tohle jsem někde zaznamenala a sedlo mi to,cituji:"Nejsem oběť,jsem hrdina".....Tak hlavně se nepo... a uvidět tu krásu....je všude,prostě všude...všechno zjednodušit a dýchat....tvořit a laskat/se/..Ji./úsměv/
P.S.A "pravdu"?To z toho nadpisu,na rovinu,už teď fakt nestačí,buď chceš nebo prostě musíš to posunout dál...

07.02.2022 17:58:48 | jitoush

Ať se máš dobře ať ti slunce svítí poslouchám Aerosmith Get a grip Fil z opavy

07.02.2022 16:05:13 | Fil

U mě dobrý a u Tebe, literárně výborný. *
Já bych to tak nebral. Je naivní být v porodním sále smrti u porodu.

07.02.2022 14:44:31 | šerý

...jak se mám, to je na dlouhý nadávání...;-)protože bez humoru to jde hned hůř...

07.02.2022 14:15:37 | Marten

Říkals mi, že nic horšího mě u tebe už nečeká ...

07.02.2022 14:02:07 | Vivien

Jak? Jako člověk…
Jinak to ani nejde,
když už jsem se tak narodila.
A tenhle fakt slíbí prožít mnohé,
mnohé hezké, stejně jako bolestné.
Smrt bývá tak blízko, jako život.
Naposledy jsem ji uviděla tento víkend
sedět na gauči, na kterém ležel manželův strýc.
Nesmála se. Věděla, že mi tím nepomůže
a ani neublíží. Jen tam tak seděla a stále opakovala:
„ Tak holka, stačí jen jedno rychlé rozhodnutí a bude po všem.“
Jen ani slovem nenaznačila, které je to správné.
Ještě si sní neumím tak popovídat, tak jako ty.
Tentokrát jsem vyhrála, ale co když na mě příště
vytáhne Černého Petra?
A tak žiju, aniž bych tušila, kde se v člověku bere
stále ta síla vidět život tolik krásným.
Whiskey, pračka a pak její – jeho oči, proč ne?
Utopit se a znovu procitnou.
Nebo třeba, ...obyčejné oči právě narozeného jehněte.
To, co nás drží, je všude kolem nás, třeba i v běžnostech,
ve čtverečku čokolády, sklence něčeho, co má grády,
v první sněžence, i tolikrát zažitém milování.
Pro všechno se dá žít a stejně tak zemřít, na dálce až tolik nezáleží.
Nakonec je to vždy jen na rozhodnutí každého z nás.
Co se týká Tebe, ani chvíli by mě nenapadlo, že netrefíš to správné.

07.02.2022 13:58:46 | Dreamy

Já se mám fajn. :-) Dobrá báseň.

07.02.2022 13:35:22 | Friday

Silné. Já vždycky myslím na kočku, že by neměl kdo jí krmit a že bych jí to neudělala. Ona je můj vrnící motůrek k životu. Mkinka je Mkinka.

07.02.2022 13:24:54 | mkinka

rovnako ako ty. do poslednej bodky rovnako.

07.02.2022 13:19:37 | maliska