Už je to dávno,
co odešel si do nebe.
Já vím, neměla jsem
čas na Tebe.
Práce, děti i spěch.
Honění, složenky i lem.
Dnem za dnem.
Vzpomínám na náš rozhovor poslední.
O té milé jabloni.
Nová Ves už mi nepatří.
Přesto vítr ví.
Pole jsou jiného
a Tobě říkaly pane.
Bože, vzpomínka žene.
Beru to, co nestihla jsem Ti říct.
Možná jinak svítí měsíc.
V očích porozumění i víc.
Čas nevrátím. Vím.
Hrob mluví též.
Mám Tě ráda.
Z mých slov roste keř.
Za chvilku budeš mít narozeniny.
Den bude jiný.
Nebeský a křehký.
Dořekneš věty
a dáš vítr hezký.
Krupkovi měli vísky.
Hospodářství i zítřky.
Ostrov blízký.
Vždy se objeví to, co jsme měli, ale neřekli. Mnohdy se to stane proto, že máme dojem, že ještě není pozdě. A pak...
29.04.2022 19:25:06 | Kan