Pomíjivý čas.

Každý den míjím čas,

vím to, mně ale nevadí

tratit, můj vnitřní hlas - váhá,

ale snad poradí.

Bude se bránit ?, pak marná snaha.

Pánem je, kdo času má dost,

pak může jej míjet - pro radost.

A kdo ho nemá, ať závidí,

běžná to vlastnost - u lidí.

Ale i tak mě někdy trápí,

když den je náhle krátký,

pak pot má záda zkrápí,

čas chtěl bych vrátit zpátky.

Co více k tomu říci ?

Z nás na světě, je každý jenom host,

bavme se, míjejme čas, vždyť na smrt,

je vždycky času dost.