Dívám se s kopce za městem,
jak celé v barvách svítí,
lidským láskám, neřestem:
hlídá citů vlnobití.
Shlížím dolů, na světla v ulicích,
vinou se, jak barevní hadi,
o strom opřený, cítím vánek na lících,
dívám se, tma mě neprozradí.
Vidím - je jak odraz vesmíru,
město, co pode mnou leží,
ten obraz, je jak mapa z papíru,
a hustá tma ji střeží.
Trefné. Dobré myšlenky spojené v nádherné rýmy...
24.11.2023 14:09:21 | Caliéry
Mockrát děkuji za komentář. :-))
24.11.2023 15:41:41 | Kan
Nádhernej výhled máš... a umíš se dívat!
Hezky se měj.
24.11.2023 11:46:12 | cappuccinogirl
Děkuji a děkuji i za komentář. :-))
24.11.2023 12:16:34 | Kan