Anotace: (nostalgické bilancování )
když s náma mlátila Puberta
mohla se uřvat smíchy
a někdy byla nemluva
jak Růža sto let spící
...
a Život ?
ten nebyl zas tak krutý
jen lehce si nás oťukával
pravda
někomu dal pěstí přivonět
jiného jako psa spráskal
...
ale první rande vonělo loukou
a jehličím v mechu
nadržené knoflíčky
se rozepínaly touhou
...
a těla kvetla
a kvetla
Krásně jsi tento kouzelný čas popsal, i já jsem se v pubertě docela vyblbla, smích a trapasy byly na denním pořádku. Ještě, že mě naši drželi zkrátka, mohlo to dopadnout hůř.
09.01.2024 07:51:39 | Marťas9
Já byl v tý době na intru a i když tady vládla totalita, připadal jsem si neskutečně svobodnej. Asi proto, že v tý době jsem za největší totalitu považoval rodiče.
09.01.2024 08:27:48 | Jiří I.Zahradník
Taky mám pocit, že tu pubertu mi tam někde v horním kanclu přiklepli doživotně...ale neva... já už si zvykla, je hravá, někdy víc někdy míň cáklá...ale líp mít doživotní pubertu, než doživotní blbózu:-):-):-)*
Super, Jiříčku, tohle byl fajn prolet časem:-)*
08.01.2024 21:37:18 | cappuccinogirl
Díky...a někdo má doživotní pubertoblbózu.
09.01.2024 08:32:32 | Jiří I.Zahradník
:D
Jé, konečně někdo pořádně pojmenoval moji diagnózu :))
09.01.2024 08:38:38 | Anfádis
No jo, tak to bylo nebo možná ještě je :-)).
08.01.2024 21:33:33 | CULIKATÁ
Má to šťávu... mládí. A ladí. A hladí.
08.01.2024 21:29:21 | Anfádis
Já měl pubertu relativně mírnou, ale protáhla se dodnes... :)
08.01.2024 20:25:04 | Koala
To já si taky nejsem jistej jestli už mám po ní. :-)
08.01.2024 20:33:22 | Jiří I.Zahradník
Tvé vzpomínání je pravdivé zpověď
08.01.2024 20:14:31 | mkinka