Z dětství II.
Z dětství II.
Anotace: Lehce jinak na stejné téma. Nedalo mi to, abych to nezkusil.
Na starém dvorku, spí trocha sněhu,
u šedé stěny, co se střechy spad.
Vzpomínka z dětství: na druhém břehu,
z ledu se vytvořil ledový hrad.
Měl jsem tu přátele; kde konec mají ?,
na mnohé vzpomenu- tváře se ztratily.
V pamětí rodí se a prolínají,
jen, jako stíny se v příběhu vrátily.
Už první sněhové květy zvedají hlavy,
tak, jako tenkrát předčily sníh.
Derou se na svět bez únavy:
dívám se na ně - opřený ve dveřích.
Komentáře (11)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk14.01.2024 17:40:08 uživatel smazán
Je to tak, ty první se klubaj už v lednu. Taky jsem tichý pozorovatel.
14.01.2024 18:19:15 Kan
Vždycky mi udělají velkou radost. Jakmile vykouknou, je jaro za dveřmi, a to já rád. Děkuji za komentář. :-))
14.01.2024 13:00:34 cappuccinogirl
Je skvělý, že sis dnes dal vzpomínkovou číslo dva... je nádherná. Jen se dívej, dívej se dovnitř sebe... napsal jsi to tak hezky, že tě mezi těma dveřma úplně vidim.
Já mám dnes chuť nějak všemu utýct. Ale strašně nerada běhám, takže nevim...hezkej den, Kane.
14.01.2024 13:25:06 Kan
Den se nám tu dělá pěkný, dokonce i sluníčko vykouklo. Děkuji za pěkný komentář. :-))
14.01.2024 13:26:58 cappuccinogirl
Pěkný??? Vždyť je v něm sloveso "běhat" :-):-):-)
Ale víš co, já se s tebou radši moudře opřu...O FUTRA:-)*
14.01.2024 13:29:58 Kan
Opři, holka, opři, tak se určitě, potupně, nezadýcháš. :-))
14.01.2024 13:39:33 cappuccinogirl
Ty řešíš potupnost zadýchání, Kane???
Já v případě zadýchání...řeším "přežití" :-):-):-)*
14.01.2024 15:32:55 Kan
No, samozřejmě. Člověk by neměl při dýchání vypadat, jako by měl na krku utaženou oprátku. Co ? :-))
14.01.2024 15:37:08 cappuccinogirl
Což o to, možná neměl...ale heleď, něldy se to prostě zrovna tak přihodí... A mezi náma Kane, já si myslím, že je úplně jedno, jak při dejchání vypadáš, hlavně když dejcháš...i ve chvíli, kdyto jde "ztuha" :-)*
