Cáry jejich plášťů plují po nebi

Cáry jejich plášťů plují po nebi

Vždy na jaře připlouvají křižáci zpět ze svaté země
na skořápkách z ořechů

Řeka
po níž plují
se táhne od obzoru k obzoru
a je ze zlatého skla

Vždy na jaře připlouvají křižáci zpět ze svaté země
na skořápkách z ořechů
a za každého z nich
tam kdesi v dáli
hoří svíčka

Cáry jejich plášťů plují po nebi
Pavučiny jim stíní pomačkaná hledí papírových přileb
když sněží na ně mrtvý čas

Vyvanutá touha po životě
prázdné šaty stojící v šiku vojáků
- stíny, které nikdo nevrhá
domy, které nikdo nepostavil
Psí packy na plotě s jehlami místo drápů

Své životy nacpali do dýmek
a pálili minutu za minutou

Kouř, jenž vydechovali
se ve vzduchu měnil
ve zvadlé růže

A pak najednou všichni zemřeli

Bylo to zrovna ve chvíli
kdy nějaké dítě malovalo
slunci zamračenou tvář

V jiné části města
bušil obtloustlý padesátník do porouchané televize
a nemohl si všimnout
že údery jeho pěsti
dokonale kopírují zpomalující se tep umírajících

A pak se tep zastavil

A televize začala hrát...
Autor Duhová Rybička, 30.01.2024
Přečteno 152x
Tipy 31
Poslední tipující: Iva Husárková, lawenderr, jitoush, Sonador, cappuccinogirl, IronDodo, jort1, narra peregrini, mkinka, nehledaná, ...
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Je skvělá... je z těch, ju kterých nemusím rozumět každému slovu, abych pochopila... přitom každý slovo, spojení, mi tam skvěle zapadá a říkám si, žes nemohla použít jiný, že jsi zvolila skvěle... tak zajímavý spojení slov, asociace plynuly, když jsi psala a teď přecházejí na ty, co čtou... mohu jen poděkovat, moc ráda jsem si tímhle "proplula". Hezký den tobě:-)*

30.01.2024 11:34:49 | cappuccinogirl

tep tep

30.01.2024 10:47:31 | jort1

...přesně tohle miluju, Ivetko...

30.01.2024 09:58:51 | Lumír

hutná beznadějná protiválečná proza ve volném verši, závěru a zejména obrazu s obtloustlým padesátníkem nerozumím, ale duch básně je v této tematice nový a dochází v odhalení daleko. Totiž že na vině jsou "křižáci" tzn. vojáci posedlí nějakou (původně třeba i vznešenou) myšlenkou. Ne obyčejní vojáci, nýbrž křižáci - poutníci idejí zla a násilí, ti přinášejí zmar a zasluhují naše pohrdání a vyčítavý posměch básníkův (cáry, pavučiny, skořápky, prázdné šaty, papírové přilby, i kouř z jejich dýmek je zhoubný.) Závěru nerozumím, snad jako kdyby básník cítil že by sem patřil obrat s trochou optimismu - a on nevyšel, jelikož řešení neznáme, pouze televize začala hrát...

30.01.2024 06:50:43 | Ezop

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí