Zmámena sluncem

Zmámena sluncem

Zpita deštěm

Vzhlížím vzhůru

Prosím, ještě

Ještě chvíli

Nech mě jít

Vždyť nedošla jsem

Ještě k cíli

Tam, kde je klid

 

Snad věčný Žid

Či pouštní nomád

Je mi vzorem

Můj cíl, tam kdesi

V dáli za obzorem

Tak jako poklad

Kdesi skryt se skrývá

Snad hora hor

Či věčná voda živá

Bůh ví, snad je to kříž

Někdy zdá mi

Že uvidím jej již

Jak fata morgana

Chvíli je a není

Vidím jej

Pak mizí v zapomění

 

Zmámena sluncem

Déšť mi tváře smáčí

Za svým cílem

Odnikud nikam kráčím

A přec jen cítím

Že cíl se stále blíží

A Bohu odevzdávám

Vše, co mě stále tíží

 

Až sejmu tíhu svou

Ze svých ramen

Pak lehká budu

Jako bys řekl Amen

A cíl sám

Tu jistě náhle bude

Kde, no prostě všude