Docela

Docela

 

Náplně srdce

mi přestaly psát

na třetím řádku pohledu. 

 

Slova jsem rozmazal

i pro tentokrát 

a smýt je z dlaní už nesvedu. 

 

S černými prsty

si na tělo kreslím

portály na jiné planety. 

 

Tam na bílém piánu

tančím se svědomím

do rytmu rozpadlé komety. 

 

Dozněly tóny, 

jsem jenom sám, 

svědomí se propadlo do šera. 

 

Překonám peřeje, 

navzdory obavám, 

až spolknou mě tvá ústa docela.