praskla hřídel času
praskla hřídel času
Anotace: ******
ve strojovně ticha praskla hřídel času
má úzkost nahmatala Pandořinu skříňku-
tak jsem ji vypáčil, byla prázdná
jen mezi nánosy letitého prachu
se daly vytušit úlomky bývalé naděje...
Komentáře (17)
Komentujících (16)
Doporučit
Tisk09.12.2024 08:53:30 mapato
Paráda parádoucí parádová...
Frráčku milý, ještě jsem v noční košili a už takový chytrosti...jsem hotovej, jdu zas dělat blbosti...měj se kamaráde...! vm
30.11.2024 10:06:32 Vivien
Milý Jiří, právě jsem deletem smazala svůj komentář, ne snad omylem, s tím si poradit umím. Smazala jsem ho s plným vědomím, že přece kdo napíše takovou báseň, komentář nepotřebuje. Přinesls mi tímto textem advent se vším, co k němu patří a děkuju ti zaň. Uložím si ho, tam někde, mezi to postupně mizející harampádí života, aby bylo místo i pro mně tak příjemné, občasné nic. A zároveň i sem tam jiskérku od té prasklé hřídele, ať zas "chytnem". Co my víme, ve vzduchu lítá advent, může zafoukat*
27.11.2024 22:44:38 cappuccinogirl
Vypáčit skříňku, to dokáže leckterá ruka...
Ale vypáčit tu Pandořinu? Tak to chce velkou odvahu!
A vytušená naděje? Tak to je něco... mně jsi tímhle naočkoval pocit, že tahle emoce to s tím lidským světem fakt nikdy nevzdá:-)
Moc děkuju Frráčku, jseš zlatej**
27.11.2024 13:05:00 lawenderr
Přemýšlím, jaxto myslel - jakože už byla mnohokrát otevřena a nic v ní? No to by byla přeci pecka! :D mít skříňku, co tě nezabije. Co tě posílí ... - jakože tě to posílilo? Skvělej začátek a na konci i uzel pro mě :) bavila
27.11.2024 12:10:33 šuměnka
nemohla být prázdná přece
na dně je přilepená naděje
a čeká, až ji z té schránkové klece
vypustíš opět do děje :))*
27.11.2024 10:48:15 uživatel smazán
Skvělá báseň ***
